Zatím poslední

Pátek v 19:53 | MarijaKes |  Zahrada rok 2016
Naposledy jsem byla na své zahrádce 15. listopadu. Sluníčko svítilo do čerstvě nasněženého sněhu nebo spíše pocukrované krajiny. Jela jsem nasypat ptáčkům semínka a zavěsit lojové koule. Těšila jsem se, jak budu chodit fotit ptáčky.
V úterý 22. listopadu jsem jako jindy šla nakoupit mamince nákup, který mi nadiktovala večer předtím. Ráno mi však nebrala telefon a já dostala strach. Utíkala jsem k ní ještě před nákupy a našla ji ležet na podlaze a naříkat. Ani záchranáři si neporadili a s přemístěním do sanitky museli pomoci i přivolaní hasiči. Pád měl za následek zlomeninu krčku kosti stehenní. Maminku operovali hned ten den. Od té doby leží v nemocnici, naříká a pletou se jí myšlenky. Ani neví, proč musí v nemocnici být a snažila se utíkat. Abych přišla na jiné myšlenky, vrhla jsem se na řádný úklid jejího třípokojového bytu. Pak zase na můj. Vlastně poprvé za mnoho let jsem měla oba byty uklizené před začátkem Adventu. Na zahradu jsem se zatím ale nedostala a tak mohu jen vzpomínat nad fotkami. Kdoví, jak to se zahradou bude, protože maminka bude potřebovat nepřetržitou péči a tu jí budu muset poskytnout doma. Udělám to ráda, ale bojím se, zda to zvládnu. Více než snížená pohyblivost mne děsí snížené vnímání reality. Starosti mi moc nedovolí navštěvovat ostatní blogy a za to se všem omlouvám. Snad se situace stabilizuje.






Zítra se sice vydám se synem na zájezd do Valašských Klobouk na vyhlášený jarmark. Naštěstí je návrat plánován na 14. hodinu a tak stihnu návštěvy v nemocnici. Vám přeji pohodové dny, bez úrazů, bez nemoci v radosti adventního času.





 

Další články


Kam dál

Reklama




Děkuji vám všem, že jste nelenili, mrkli na můj blog
a dokonce posíláte komentáře.
Budu se snažit návštěvu oplatit.
Přeji hezký den.