Dobře jsem udělala

14. dubna 2018 v 20:07 | MarijaKes |  Zahrada rok 2018
že jsem již na nic nečekala a po obědě se vypravila s oteklou rukou na pohotovost. Vlastně mi nic jiného nezbývalo. Můj kočičí kamarád se v minulém zahradnickém článku zmínil o mé bolestivé pravé ruce. Domnívala jsem se, že jde o namožení a hrbol na zápěstí mazala heparoidem. ibalginem, ibalgin jsem proti bolesti rvala i do sebe. Ozařování biolampou nepřinášelo úlevu. Naopak otok se rychle zvětšoval a bolest začala být opravdu nesnesitelná a už mi znehybnila klouby na zápěstí, kam se otok rozšířil.
To už mi bylo jasné, že nejde o běžné namožení. Něco mě asi štíplo, i když otok není červený a není vidět místo vpichu.
Je však teplý a já už čekat nebudu. Opět jsem byla ráda, že bydlíme 5 minut cesty od nemocnice.

Na pohotovosti nikdo nebyl, zrovna vyšla nějaká pacientka a já se přihlásila sestřičce se svou bolístkou. Mám se posadit. Čekala jsem asi 20 minut a čekárna se plnila.

Pan doktor mě vyslechl, obtíže zapsal do počítače a jal se ruku prohmatávat a kontrolovat. Mohlo by se jednat o embolii nebo zánět žil. Proto mne sestřička pumpla o tři ampule krve a čekala jsem nekonečně dlouho na výsledky. No ty byly hotové jistě mnohem dříve, ale na pohotovosti měli frmol. Střídal se zde jeden záchranný tým za druhým.

A mně se honily v hlavě myšlenky živené strachem z embolie a ruka bolela ukrutně. Konečně jsem uslyšela mé přijmení. Tak není to podle krve ani embolie, ani zánět žil, ale zánět podkoží. Ulevilo se mi. Dostala jsem recept na antibiotika, koupit si mám probiotika, komplex vitamínů B, dál mazat třeba tím heparoidem, při horečce si vzít paralen, bolest mohu tišit ibalginem a otok krotit tabletkami Aescin-Teva.
Na internetu jsem se dočetla, že zánět podkoží může být způsoben infekcí proniklou do kůže drobnou rankou a při neléčení může přerůst do svaloviny a způsobit gangrénu končící i amputací. dodatečně mě zamrazilo.

Pro léky jsem musela jet až do Kauflandu a tam mne naštěstí vzal starší syn autem.


Klid na lůžku, pitný režim......a díky tomu, že jsem již léčená, psychika se sklidnila a i ta bolest už je snesitelnější.

Už budu na zahradě poctivě pracovat v rukavicích, což jsem neuměla.
Ale zatím se nechám doma obskakovat.


 

Konečně se něco víc děje

14. dubna 2018 v 10:57 | MarijaKes |  Zahrada rok 2018
Prozradím vám, že chodíme se sourozenci po zahradkách, které jsou kolem naší chalupy. Stejně to prý kdysi hodně dávno byl pozemek, který k naší chalupě patřil. Ale to my jsme ještě nebyli na světě. Ovšem z vyprávění toho víme dost. Už tušíte, že dneska budu o dění na jedné oblíbené zahrádce psát já Modráček. Ta paní, co sem chodí stále něco strkat do země, si mne tak pojmenovala. Konečně na svou zahrádku chodí častěji než když bylo všude bílo. I tenkrát nám při každé zimní návštěvě nasypala do misky mlsání. Nikdy na nás nezapomene. Jen před pár dny jí mlsání došlo, ale koupila nové.
Proč píši dneska já, to vám prozradím hned na začátku. Nic se nemá přehánět a ta paní, co jí to tu patří to přeháněla a namohla si ruku tak, že píše jako kocour a tak jsem si říkal, že to klidně mohu vzít za ni.

Přivezla si hromadu nějakých květin. Jdu se kouknout, prý má i koniklece.


Objevil jsem i teplý kámen a neodolal jsem


Zpozoroval mě brácha a hnal se za mnou. Pustil jsem ho a uvelebil jsem se na krytu jímky. Tam bylo také teploučko.

A žene si to přímo přes zasazené divizny



Ta zahradnice si tu stále něco fotí. Koukám na ni a musím se jít zase podívat.


Ale ona jen nefotí, stále něco kutí s hráběma, pálí staré větve ještě od podzimu, dělá pořádek ve sklepě a pálí staré rozmočené a plesnivé krabice. Ve sklepě je vlhko. Krabice ale nakonec dobře hoří. Co to ale stále strká do uhrabané země? Prý nějaká semínka. A už jich tam má dost. Cibuli, mrkev, hrášek, červenou řepu, kedlubny.. Zasadila i 33 jiřinek a připravila textilie pro melouny a okurky.


Ta naše zahradnice jezdila z domu už v 5 hodin ráno a po šesté hodině už byla v plné práci. Musela už stříkat jabloň a ve čtvrtek zjistila, že už začíná kvést meruňka a to je opět nejvyšší čas stříkat proti monoliové spále. Fotografie jsou už jen nahrané, protože foptograf přijel pozdě, to už bylo všechno uklizené včetně žebříku. Mirabelka je v plném květu a tak odolná, že se stříkat nemusí.



Vždycky se na tuto zahrádku těšíme. Hádejte, proč.



Ale kdoví, kdy se zase dočkáme. V pátek si prý dala kamarádka zahradnice odpočinkový den a šla jen koupit muškáty. Nic jí nebylo, ale odpoledne pociťovala bolest v ruce a za palcem mezi šlachami rukou se jí udělala velká bolestivá boule. Ruka bolí jako čert, léčí se obklady, mazáním, ozařováním. Tento článek už spolu smolíme 2 hodiny. Musí se ta ruka umoudřit. Jak by se pak za pár dní dalo fotit na zájezdě do Rakouska a kdo by zasadil všechno, co ještě čeká na zaskleném balkoně a na parapetu. Papriky, rajčata, melouny, astry, cínie a muškáty?


JDU SE KOUKNOUT NA VAŠE BLOGY, ALE NEBUDU MOCI NYNÍ MOC KOMENTOVAT. LEVOU SE MI PÍŠE ŠPATNĚ, PRAVOU NEMOHU VŮBEC.
MĚJTE SE KRÁSNĚ A NEDIVOČTE JAKO JÁ. PRÁCE NENÍ ZAJÍC, NEUTEČE. A PRÁCE SICE ŠLECHTÍ, ALE CHCÍPAJ Z NÍ KONĚ.



Další články


Kam dál

Reklama




Děkuji vám všem, že jste nelenili, mrkli na můj blog
a dokonce posíláte komentáře.
Budu se snažit návštěvu oplatit.
Přeji hezký den.