Poležení u bazénu

Sobota v 15:46 | MarijaKes |  Zahrada rok 2017
Můj bazén je maličký, to je pravda. Nezaplavu si, ani se po krk nenamočím. Ale věřte, že v těchto horkých dnech osvěží. :-D A já jsem ráda, že ho mám. Máme ještě nádrž na dešťovou vodu, ale s tou se musí šetřit. :)


No nezáviďte.....:-D







 

Dovolená 2016 - 3. den - Na skok do Rakouska

Pátek v 20:40 | MarijaKes |  Cestopis Vranov nad Dyjí a okolí
Pondělí 25. 7. 2016 se prosazuje krásným vlahým ránem. Před námi je výlet, který jsem dlouho promýšlela. Na internetu jsem viděla mnoho fotek pohledu na hrad Hardegg v Rakousku. Není to z Vranova nad Dyjí zas tak daleko a zdatnější turisté se tam mohou dostat i pěšky. Jen já nejsem už dávno tím zdatným turistou.

Využijeme tedy opět veřejnou dopravu. Autobus nás doveze až do obce Čížov, kam se dříve žádný turista nedostal. Zde v dobách železné opony sídlila hraniční posádka a na památku je zde ponechána strážní věž, betonové zátarasy i drátěný plot. Ale nepředbéhejme.

Teprve snídáme ještě poslední koláče z domova, odpoledne si musíme nakoupit. Do Znojma pojedeme stejným autobusem jako včera, jen vystoupíme na zastávce "Pražská,Policie ČR". Je tak krásné ráno a v zaradě jsme zastihli i paní domácí. Je to moc příjemná žena, možná jen o málo starší než já. Musím jí tu zahrdáku pochválit. Sahá až k řece.


S paní domácí se dobře povídá, ale už musíme jít na autobus. Projdeme kolem Zámeckého hotelu, kde jsme byli včera na večeři.


Jak je vidět v jízdním řádu, přestup nemusí být hektický, jen přejdeme na druhou stranu ulice a posedíme na lavičce v zastávce. Nenudíme se. Pozorujeme klempíře na střeše protějšího domu. Na práci druhých se vždycky dobře dívá. :) V jízdním řádu je vidět i několik možností návratu. I pěší trasa je plánovaná na několik
variant, podle počasí. Je nutné si nechávat rezervu, protože se musíme opět vrátit po svých. Při nepříznivém počasí dojdeme jen na Hardeggskou vyhlídku a pokocháme se, pokud bude slušně sejdeme k řece a jestli sluníčko dovolí, podíváme se až na hrad. Zatím se na obloze rýsuje spíše ta hradní varianta.

Vystupujeme na konečné, v obci Čížov, kousek od budovy infocentra. Před budovou je krásná odpočinková zóna s lavičkami a zelení, pečlivě posekanou trávou a v budově, kde kdysi sídlila posádka najdeme i toalety. Co více si přát. Tam už se musím i osvěžit studenou vodou, protože vedra nemilosrdně útočí. Naštěstí půjdeme pohodlnou asfaltkou lesem.


Michal zase zlobí. Naštěstí je strážní věž nahoře zamčená na těžký zámek. On musí vždycky někam vylézt, a dolů mu to nejde. A nedá si říct a nedá.



Z informační tabule se dovídáme pár zajímavostí.



A ocitáme se v dřívějším hraničním pásmu. Cestou k hranici nás čeká krásná Hardeggská vyhlídka.


Jak se dovídáme i z ukazatele, na vyhlídku to máme již jen pouhý jeden kilometr. Stínem lesa, pěkně po rovincence nebo klesáním. Zatím před námi jde jen tříčlenná skupinka, ale vrzy nás míjí cyklisté.

Kousek před vyhlídkou odbočíme pěšinkou do lesa. Pěšinka nás bezpečně vede přímo na skalnatý povrch návrší. Jsme na vyhlídce. Více jsem o ní psala v místopise. Zde si musíme odpočinout. Ani ne tak kvůli únavě. Byl by hřích tu jen cvaknout pár fotek a mazat dál. Nejmenší vesničku Dolního Rakouska máme jako na dlani. Nemůžeme se těch pohledů do hloubky nabažit. Pod námi se klikatí řeka Dyje, hranice mezi naší repulikou a Rakouskem.





Vrátíme se opět pěšinkou na původní trasu modré značky a stále sestupujeme a nyní už docela prudce k řece. Cedule oznamující státní hranici je uprostřed mostu.


Zde by končila druhá varianta našeho výšlapu, kdyby se počasí horšilo. Slunce pálí je 11:39 a hrad máme na kopečku před námi. Euro v kapse nějaké vyhrabu, tak proč nejít dál. Procházíme mlebnou vesničkou.


Zřícenina hradu vypadá opravdu lákavě. Já však mám najednou jen jednu jedinou důležitou starost. Někde si ulevit. V pokladně hradu nás vítá mladá tvář. Student mluví krásně česky, kupujeme si vstupenku bez průvodce (7,5 Euro), protože si chceme koupit ještě magnetky. S průvodcem je to samozřejmě dražší asi o 2 Eura, protože navštívíte i hladomornu a zbrojnici. Já jsem však vítala samostatnou procházku, kdy si můžu fotit co chci a jak dlouho chci.
Ptám se na toalety. Jako nějaká dáma že? Student mávl rukou na úzkou pěšinku do kopce. Tam stála kadibudka na petlici, přesně taková, jako měla před padesáti lety moje stařenka na dvorku nad hnojištěm. A kdo neměl stařenku s hnojištěm na dvorku, nechť si vzpomene na Ivanku ve filmu "Kurva hoši Guten tag." Na mne naštěstí nikdo neřal:" Už jsi, Ivanko, už budeš!?!"
Jak málo stačí ke štěstí.
Historické informace i s fotografiemi najdete v místopise. Nyní jen koláž z návštěvy hradu.


Ve stinných zákoutích hradu je docela příjemně, ale rtuť teploměru se šplhá hodně vysoko. Toužím po vodě. Jak to, že jsme si téhle pumpy na návsi nevšimli cestou na hrad? Michal se zdráhá. Nemám na to sahat. Není to prý moje. Ale je tu i posezení se stolem, určitě je to pro návštěvníky. Není tu zatím nikdo, kdo by mi zakázal pumpu použít. Ó jaká slast.....


Nyní plánujeme posedět v restauraci u Dyje. Překvapuje mne, že se zde můžeme občerstvit i za české korunky. Oběd si přesto nedáváme, protože je tu dost hostů a nevíme, jak dlouho bychom čekali. Přece jen jsme trochu vázání časovým limitem odjezdu autobusu. Čekají nás sice zhruba 4 km po zelené značce zpět do Čížova, ale nyní už to bude jen samé stoupání. To si raději pořádně dáchneme, až budeme mít ten výšlap za sebeou.


Zatím jsem ráda, že sedím, protože se opět začínají ozývat záda. Nechápu to. Zdá se mi to dost brzy. Chtělo by to zase ulehnout. Po jednom pivku se raději vydáváme na cestu. Přejdeme most a odbočíme vlovo. Chodník lesem chvíli lemuje Dyji, ale pak se stáčí doprava a začíná stoupání.


Těším se na to krásné místo před infocentrem v Čížově, na tu kouzelnou travičku kolem laviček. Michal má tentokrát pochopení a bere si i můj batoh. Nebo že by mu vadilo moje naříkání? I to je možné, ale každopádně jde se mi lehčeji. Kdybych neměla trekové hole, bylo by to ještě horší.

Konečně jsme opět na našem území. Vytáhnu z batohu plážovou osušku a rozložím se na trávě. Je to obrovská úleva ležet na zádech a nemuset už nikam chodit. No ještě snad k tomu autobusu, ale to už není daleko. Michal se jde podívat, jestli ta hospoda, kterou jsme ráno minuli je otevřená. A už na mne pokřikuje, že mám jít s ním, že je v hospodě otevřeno. Sedí se tu docela dobře a Michal u piva obdivuje jídelníček. Vzpomíná na svého tátu, že tady by se mu jídlo určitě líbilo. A přijatelné jsou i ceny. My však nemáme v tom horku zatím na jídlo ani pomyšlení. Napojíme se a pak už jen počkáme na autobus Opět do Znojma a následně do Vranova.



Tentokrát nejedeme až k Zámeckému hotelu, ale vystupujeme na náměstí. Na rohu je samoobsluha a my si potřebujeme nakoupit. Také zjišťujeme, že naproti přes ulici má obchod Vietnamec. A také má jako jiní otevřeno až do večera. Na dovolené tuhle možnost prodeje opravdu vítám. Doplňujeme hlavně zásoby pití, pečivo na ráno a něco k tomu. Také si dopřejeme slané chipsy.....To bude poleženíčko u televize.

Dneska toho mám tak nějak plné kecky, i když túra nebyla nijak moc náročná, ale to vedro asi také udělá s člověkem svoje. Zítra pojedeme rozhodně na Bítov, vlastně poplujeme tam a zpátky a na závěr dne zase zakotvíme u přehrady. I když unavená, tak spokojená. Splnili jsme plán a hrad Hardegg splnil i mé očekávání.

S paní domácí jsme opět prohodili pár slov o našem výletě a ona nám doporučovala další krásy v okolí. Také nám půjčila nějaké katalogy. Michal zasedl k počítači, aby si prohlédl fotky a zjistil, že nejde internet. Já jsem si však všimla, že mladí na terase měli v provozu tablety. Jdu se zeptat. Tak tohle Michal nesnáší. Prý dělám ostudu. Co je na tom ostudného, se zeptat. Mladá maminka mi poradila, ať vyzkouším druhou síť, že síť "terasa" více padá. Jsme přihlášeni. No hurá. To by byl Michal zase protivný. Po vytoužené sprše, nachystám studenou večeři, tedy obložené talířky salámem, sýry a zeleninou.
Ještě si vyměním plánky výletů, připravím potřebné věci na příští den a můžu usnout u televize.

kdo má zájem o místopisné články, může vstoupit kliknutím na náhled.






A nyní už dobrou noc. :)



Další články


Kam dál

Reklama




Děkuji vám všem, že jste nelenili, mrkli na můj blog
a dokonce posíláte komentáře.
Budu se snažit návštěvu oplatit.
Přeji hezký den.