Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí

Včera v 10:32 | MarijaKes |  Sbírky
V poslední době zveřejňuji varhany tak trochu na přeskáčku, a proto dnes představím ve fotografii svůj 31. ulovený kousek.

Jak mnozí víte, dovolenou v roce 2016 jsem trávila ve Vranově nad Dyjí. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází pár kroků od náměstí, přesto jsem si myslela, že odjedu bez toho, abych varhany v tomto kostele uviděla na vastní oči. 6. den jsme se vraceli z výletu a tak jsem ke kostelu zašla, leč bylo mi umožněno nahlédnout jen přes mřížové dveře. Je pravda, že na dveřích byla cedulka, že zájemci o prohlídku se mohou přihlásit na faře. Váhala jsem, hlodalo to ve mně, ale syn mne přesvědčil k odchodu. Druhý den jsme plánovali pěší procházku na Clariho kříž. Modrá značka vede kolem kostela a já koukám, že do kostela se schází lidé na mši.

Opět jsem váhala a opět to ve mně hlodalo. Nechci rušit a nechci v lidech vzbuzovat pocit, že fotím k nějakým účelům právě je. Mše měla začít asi za 15 minut. Osměluji se a pokorně vcházím. Kostel se mi moc líbí už i proto, že je zde hodně světla, které odráží bílé zdi. A na tom bílém pozadí se krásně vyjímají i varhany.



Pár slov o kostele se zmínkou o varhanách jsem okopírovala z internetu. Obrázek slouží jako odkaz na zdroj.









 

Konečně...

Úterý v 20:32 | MarijaKes |  Zahrada rok 2017

Ve čtvrtek jsme jeli na zahradu s manželem oba. Dochází nám voda, vlastně máme zásobu tak na dvě zalití a šlus, studna už nevydá ani kapku. Nakladačky jsem už zlikvidovala a nechala jen salátovky. Naložených mám postupně 33 sklenic a to mi stačí.

(poslední várka)

(Je libo kvašáček a vodičku na zdraví?)

Kvašáky už letos také dělat nebudu, i když byly výborné. Máme ještě jednu 4 litrovku. Zavařené jsou i zelené fazolky na slano. Pár keříků jsem nechala na semeno nebo také na dozrání. Fazolovou polévku s klobáskou mám také ráda.

Ráda vážu cibuli do hroznů. Je to pak krásná dekorace chaty než ji sníme (tu ciluli). Tato činnost mi už zavání podzimem, i když ten je ještě daleko. Ještě roste mrkev, řepa, celer, špenát a znova jsem nasela salát.



V nádrži bylo pár centimetrů vody a tak jsme všechnu vyzalévali hlavně k rajčatům, celeru a kytičkám. Prý by mělo v noci a v pátek pršet, tak třeba něco naprší. Rajčata jsem ostříhala ještě jednou co to dalo, aby mohlo sluníčko k plodům. Je ovšem zajímavé, že při tom jsem našla už dost červené rajče úplně ve stínu.




Když jsme vyčistili nádrž na vodu, zkusili jsme něco vyždímat ze studny. A podařilo se napustit tak na jedno zalévání.

A konečně i u nás začalo pršet a to dost pršet a pršelo i v noci ze čtvrtka na pátek a z pátku na sobotu. Máme opět krásně zalito a plnou nádrž a určitě nateklo i do studny. A konečně i nějaká ta rajčata. Ta co manžel dovezl jen narůžovělá doma rychle červenají.

(čerstvý chléb s máslem, domácí rajčata, domácí cibulku, posolit a opepřit, to bych se ujedla)

Ve žlutém trávníku, který v suchu přežívá a vodu přenechává potřebnějším, jsem objevila kolo huňatého porostu. Snad řebříček? Jinde ovšem už kvete, u mne ještě ne. Tedy jestli to řebříček je.




Zítra si snad dovezu rajčat více. Posbírám i ta růžovějící, ona opravdu rychle docházejí doma a pak se vrhnu i na vaření kečupu. Máme ho raději než kupovaný.

A na závěr kytičku


Vítr převrátil květináč, ale nic zlého se oleandru nestalo. Ten bílý, co mi zjara umrzl, krásně obrostl, ale nekvete.


A kytičkou se loučím a přeji všem krásný den.






Další články


Kam dál

Reklama




Děkuji vám všem, že jste nelenili, mrkli na můj blog
a dokonce posíláte komentáře.
Budu se snažit návštěvu oplatit.
Přeji hezký den.