Putování za hořcem po stopách lesní zvěře

8. prosince 2012 v 8:57 | MarijaKes |  Fotocancák 2013

Před pár dny opět napadl sníh a ve středu se objevilo i sluníčko. Myslela jsem na svůj hořec na zahrádce. Našla jsem ho koncem listopadu, když jsem hrabala listí a čistila skalku. Normálně by měl vykvést až zjara. To musí být hezké, jak trčí

květ ze sněhu. Jedu se tam podívat hned ráno ještě pomalu za tmy. Cestou fotím nějaké ty zasněžené větve a krajinu. Na zahradu přicházím již za sluníčka. Skalka pod chatou, obrácená k jihu, je pěkně ozářená mírně ze strany. A hele, hořec tu není. Je pod sněhem? Rukou jen tak trochu hrábnu do sněhu a hele je tady. Nafotila jsem hořce ze všech stran a autobus mi jede až za hodinu a půl. Klep, klep, ozývá se zahradou. A hele strakapoud, který nám sklidil celou úrodu ořechů, klepe do meruňky. Jsem na něho naštvaná, že všechny ořechy ,až asi na 30 kusů, vykloval ještě i přes zelenou slupku. To se nikdy nestalo. Obávám se, že se sem nastěhoval a nikam jinam už nepůjde. Ale koukám zalétl i na sousední jabloň. Musíme něco vymyslet, aby k nám nelétal tak často. No nic, vyfotím si ještě sýkorku, povedla se nic moc, a jdu lesem na autobus. Všude je vidět stopy zajíců a srnek. Srnky tam jsou, ony o mně určitě ví, ale jsou dobře ukryté, neukázaly se. Ale už musím pospíchat. No ještě tady si vyfotím výhled do krajiny, však je to kousek k asfaltové cestě, to stihnu. No jo kousek, ale pěkně z prudkého kopce, cestička plná kamení, kořenů i navátého listí a to vše zasypané sněhem. A pak pospíchejte. Ještě že chodím s trekovými holemi. Ty mi při tom sestupu dodávají jistoptu a tak to zvládám celkem v pohodě a hlavně na čas. Jsem na zastávce a už se docela těším domů.



 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 8. prosince 2012 v 10:29 | Reagovat

Hořec je vskutku parádní kousek, moc ho mám ráda pro jeho barvu, na skalce jsem ho měla několikrát a vždycky mi zašel....nevím proč, možná proto, že ta skalka je pod borovicemi a celá desetiletí na ní padá jehlíčí a je tam asi už moc kyselo....nevím. Ale i ta malina by bodla ;-) . Neochutnala jsi?

2 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 8. prosince 2012 v 10:35 | Reagovat

Maminka měla hořce na zahrádce už hodně let, ale skalku jsme museli rozebrat při čištění a obnovení prastarého trativodu a tak hodně původních kytiček odešlo a myslela jsem, že i ten hořec. Ale přežil. Maliny mě udivovaly stále. Po odrodění jsem je ostříhala a nechala jen letošní výhony a ony začaly kvést a rodit a tak jsem si na nich pochutnávala při každé návštěvě zahrady od října až do nyní. Ty listopadové byly chladivé a sladké, ale ty z minulého týdne už tak sladké nebyly.  jsem zvědavá, jak budou tedy rodit příští rok. ;-)

3 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 8. prosince 2012 v 10:43 | Reagovat

Letos to s ořechy nebylo příliš valné. Fotky jsou hezké :-)

4 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 8. prosince 2012 v 11:08 | Reagovat

[3]: Děkuji, no naštěstí mám ořechy z loňska zavařené. Jen tak nnasucho. Jé tak nechám povídání a jdu péct. Včera už jsem něco začla. :-)

5 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 9. prosince 2012 v 9:20 | Reagovat

[4]: A bude i dokumentace hotových výrobků? :-)

6 MarijaKes MarijaKes | Web | 9. prosince 2012 v 11:45 | Reagovat

Ano, dokumentuji při práci. Ale zatím nestíhám dávat na blog. Večer něco přidám. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Děkuji vám všem, že jste nelenili, mrkli na můj blog
a dokonce posíláte komentáře.
Budu se snažit návštěvu oplatit.
Přeji hezký den.