Projekt 365 - 60.den

1. března 2013 v 21:25 | MarijaKes |  Březen 2013
60. den - pátek 1. března

Dnes jsem zmenšovala fotky pro galerie a smolila článeček a hledala na netu všechny možné zprávy o Pulčínksých ledopádech. Prostě mi to nějak nedá spát. Už jsme přišli na to, kde jsme udělali chybu, ale o to nyní nejde. V článku o "Pulčínách" jsem zmínila i trampskou minulost a možná i současnost. No a co myslíte, k čemu mě to vyprovokovalo. I já jsem si vzpomněla na doby dávno minulé, kdy jsem oblíkaka károvanou nebo khaki košili a starý vojenský kabátek, na zádech teletinu nebo tzv. usárnu (tu na velké vendry) a vyrážela ven. Nejprve jako tramp samotář, bratrova T.O. nebrala mezi sebe ženský, to prý nedělá dobrotu. :), ale potkávala jsem lidi, zvali mě na potlachy, jeden si mě dokonce vzal za ženu. :-))
Jejda, jak já bych se rozpovídala o těch prima časech. Tak z těch Pulčínů jsem se přesunula do cancáků (takovej deník) a jsem nějak na měkko. Nedávno mi na jednom z blogů napsala komentář nějaká Jitřenka. Znala jsem jednu. Mihla se mi životem a zbyla po ní v mém cancáku hezká slovíčka.

Až půjdeš lesem ze skleněných korálků,
pod nohama ti budou křupat krystalky sněhu,
ve srubu na Tebe budou čekat kamarádi,
vzpomeň si na Nový rok 1976,
který jsme prožili na Waldenu.

Jitřenka


Walden byl srub, možná ještě je, někde v lesích nad Valašskými Klobouky, obývaný trampem Džimem. U Toma jsme se sešli tenkrát na Nový rok, poznali se, potkali se a zase si šli každý svou cestou. Zbylo pár fotek a v srdci vzpomínka.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ajka ajka | Web | 2. března 2013 v 0:55 | Reagovat

Máš krásný památníček Maruško, a šedesátý den, nějak rychle to letí.... vždyť před chvilkou byly vánoce :-D
Ajka

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. března 2013 v 8:28 | Reagovat

Krásná vzpomínka, tomuhle jsem nepropadla ač jsem vyhrálana základce soutěž O nejlepšího zálesáka. Ale to bylo asi tím že jsem sice byla zvyklá na přírodu a umění se o sebe postarat, ale jen proto, že jsme jezdili na chalupu a já od čtyř let lítala s klukama po lesích, po polích, hráli a zpívali u táboráků ale plnohodnotný tramp jsem nebyla nikdy. To mne vůbec nelákalo....

3 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 2. března 2013 v 9:43 | Reagovat

[2]: Já jsem zase jezdila po horách stále s rodiči a to už mě nebavilo. Brácha byl ve skautu a když skaut zakázali, tak si kluci založili osadu a měli srub někde v lese na Lazech. Na osadách se pořádaly potlachy, kam se zvali trampové z blízka i dáli. To bývala moc hezká setkání. Samotáři jsme o sobě věděli a obačas si společně zajeli třeba na Moravici. V létě pak velký vandr. Nejhezčí byl můj velký vandr, kdy jsme putovali po náhorních planinách jihovýchodního Slovenka, spali pod širákem, když nás od smrtí žízní zachránil bača,.....tam se sešli 2 lidi z Dačic, 2 lidi z Brna, 2 ze Vsetína, já a můj budoucí muž z Valmezu, dva lidi z Rožnova a 1 Ostravák. 9 dní nezapomenutelných zížitků. Nezůstali jsme na místě, opravdu jsme šli vandrem. :-) Tak to mě hrozně bavilo.

4 Babeta Babeta | E-mail | 2. března 2013 v 17:21 | Reagovat

[3]: Souhlasím. Ve svých mladých letech jsem taky vandrovala a patří to k velmi hezkým vzpomínkám. Nejkrásnější noci jsou ty prospané v lese na seníku nebo pod širákem...
Škoda, že jste sešli ze stezky a ledopády nenašli. Tak příště. I tak to byl jistě pěkný výlet.

5 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 2. března 2013 v 19:50 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Děkuji vám všem, že jste nelenili, mrkli na můj blog
a dokonce posíláte komentáře.
Budu se snažit návštěvu oplatit.
Přeji hezký den.