Projekt 365 - 217. den

6. srpna 2013 v 18:22 | MarijaKes |  Srpen 2013
217. den - pondělí 5. srpna 2013

Čmeláci ve frontě

V noci na dnešek přišla konečně bouřka. Je zvláštní, že dříve byly bouřky častější. vznikaly z horka. Horko už panuje několik týdnů a nyní tu konečně bouřka je. Jako rajská hudba zní šumění deště a rachot kapek na římse. Nějaké prudké ochlazení se však nekoná. Šumění deště je příjemné, ale silný vítr lomcuje stromy docela mohutně. Ve zprávách a na internetu je vidět, jaké škody bouřka s větrem napáchala v jiných částech republiky. Proto hned ráno jedu na zahradu víceméně na obhlídku a sčítání škod. Zalévat rozhopdně nemusím. Až na pár suchých větviček z ořechu spadlých na zem a několik snítek kopru ohnutých směrem k zemi a pár spadaných mirabelek je vše OK. Docela mě to potěšilo a tak jsem se jala shrabat trcohu spadaného listí a nakonec jsem prořezala malinovník pod chatou, pod zahradou jsem natáhla velké folie pro padající mirabelky. Ty maliny i další práce mi teda dala. Hlavně jsem musela pod zahradu nanosit dost desek dřeva na zatížení netkané textilie, aby mi ve větru neuletěla. To se to bude sbírat na kvas. Nemusíme ovoce lovit z trávy a navíc je to trochu ze svahu, takže se ovoce zakutálí pěkně k deskám a pak se jen přeber. Posbírala jsem další nakladačky, vzala nějakou mrkev a domů jsem jela až ve 14 hodin. Na přestupní stanici jsem koupila křen.

Batoh jsem složila doma v předsíni a rychle šla pro synova pejska, abych ho vyvenčila. Předala jsem ho mladšímu synovi, ten dovedl pejska domů a já pádila pro vnoučka do školky. Chtěl jít k nám a já zase chtěla jít rovnou k nim, protože mají v bytě na východ příjemněji. Ale Lukášek trval na svém a tak krásně prosil, že jsem svolila a pak využila, zneužila? k zavařování okurek. Ale ne nebojte se, nic nedělal z donucení. Moc ho to bavilo. Stál na stoličce a koupal okurky, já zatím očistila mrkev, křen a cibuli. A pak už mohl Lukášek dávkovat jednotlivé koření do sklenic. Já pak do nich nacpala okurky a máme 6 sklenic připravených na zalití lákem. Ale to už jsem Lukáškovi potřepala pravicí a poděkovala za spolupráci a vyslovila se, že už je přece jen velký chlap, že mi hodně pomohl. Smlsli jsme si na nanukáči a lukášek jen zářil. Nálev jsem udělala a doplnila do sklenic až jsem vnoučka odevzdala tatínkovi a rodině, která v počtu dvou chlapů odpočívala po velkých vedrech, připravila večeři. To už mi únava dávala docela silně najevo, že jsem se vlastně od samého rána nezastavila. Když jsem dala sklenice do zavařovacího hrnce, musela jsem si nastavovat budíka, abych nezaspala a okurky uhlídala.

Ale stihla jsem i pár fotek na zahrádce. Nyní se hodně objevují čmeláci a ty já miluju. Je to něco z dětství....


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 6. srpna 2013 v 19:42 | Reagovat

Pěkná fronta :-)

2 Jarmila* Jarmila* | Web | 6. srpna 2013 v 19:54 | Reagovat

Krásná fotka! :-)

3 ajka ajka | Web | 6. srpna 2013 v 19:59 | Reagovat

U nás to burácí zrovna teď .... a slejvák ... a kroupy .... je to paráda :-D  :-D

4 Frypat Frypat | E-mail | Web | 7. srpna 2013 v 19:31 | Reagovat

Povedená momentka :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Děkuji vám všem, že jste nelenili, mrkli na můj blog
a dokonce posíláte komentáře.
Budu se snažit návštěvu oplatit.
Přeji hezký den.