V létě na Pustevny a Radhošť

10. srpna 2013 v 22:03 | MarijaKes |  Kraj Moravskoslezský

Hora Radhošť je sedmá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1129 m n. m.). Mám problém ale s jejím regionálním zařazením a tedy s rubrikami. Pustevny patří podle posledního dělení krajů k obci Prostřední Bečva a tedy do kraje Zlínksého, kdežto Radhošť přináleží kraji Moravskoslezskému. Jelikož naším cílem je Radhošť, zařadila jsem výlet do rubriky "Kraj Moravskoslezský". Zimní Pustevny do kraje Zlínského. Radhošť je hora opředená pověstmi, protkaná sítí

podzemních chodeb, kterou údajně vybudovali pohanští kněží k uschovávání darů od poutníků. V podzemí tedy ukrývá velké poklady. S Radhoštěm je též spojen pohanský bůh Radegast. Jeho sochu najdeme na cestě z Pusteven na Radhošť. Na Radhošti se též zastavili misionáři Konstantin a Metoděj šíříci křesťanství. U kaple na vrcholu Radhoště stojí i sousoší těchto dvou věrozvěstů. (v roce 2013 však bylo odvezeno k restaurování)

Na Radhošť se lze dostat pěšky nebo na kole z Pusteven či z Rožnova pod Radhoštěm a pěšky z Trojanovic. Na Pustevny autem nebo autobusem z Rožnova pod Radhoštěm nebo pěšky, na kole i lanovkou z Trojanovic. A unavený poutník může v letních měsících zpět do Trojanovic použít kromě lanovky i zapůjčenou koloběžku.

Popsat všechny turistické trasy, kterými jsou Pustevny a Radhošť protkány není záměrem tohoto článku. My jsme vyjeli na Pustevny autobusem z Rožnova a pěšky pokračovali na malou rozhlednu, odkud je při dobré viditelnosti vidět až Malou Fatru. Ovšem lepší podmínky jsou v zimním odpoledni, kdy slunce ozáří zasněžené štíty hor.


K rozhledně je příkré stoupání, ale je možno jít i po nově zřízené asfaltové silnici. Tato je již téměř dokončena až na Radhošť. Při stavbě silnice byly odstraňovány balvany a menší kameny a turisté z nich staví na mnohých místech malé i velké mohyly. Vzniká tak zajímavá přírodní "architektura". Asfaltová komunikace slouží pouze pro pěší a cyklo turistiku.

Cestou k Radegastu míjíme i dvě sjezdovky s možností výhledu na Frenštát pod Radhoštěm a při dobré viditelnosti dohlédneme až do Jeseníků.

U sochy Radegasta se můžeme občerstvit i zakoupit suvenýry.



Celá trasa na Radhošť je cca 4 km po modré značce. Občerstvení i příjemný odpočinek poskytne horský turistický hotel na Radhošti nedaleko kaple.


Děti se trochu vyblbnou na průlezce a skluzavce či písku a jdeme ke kapli, kde je funkční zvonice a pořádají se zde i příležitostné pouti. Kaple je návštěvníkům otevřená. Za malý poplatek 5,- Kč si vylezete na vyhlídku kaple.



Více o kapli Cyrila a Metoděje se dovíte v dalším článku ZDE

Odtud lze pokračovat po červené značce do Rožnova pod Radhoštěm, ale motorizovaní se většinou vracejí stejnou cestou na Pustevny. Pustevny jsou známé dřevěnými budovami architekta Jurkoviče, který se právě těmito stavbami proslavil a nastartoval svou skvělou kariéru a věhlas. Dobře se tu najíte, stejně jako v hotelu Tanečnica, kam jsme zavítali my.


Tento výlet je celkem nenáročný, já důchodkyně i můj 6letý vnuk jsme to zvládli. Trasa 8 km mírně zvlněným terénem po hřebenu Radhoště je příjemná a využívaná hojně i běžkaři v zimě. Lemují ji tabule naučné stezky.


O rezervaci Radhošť

Na severních svazích Radhoště jsou chráněné především bukové lesy. Mezi zdravými stromy jsou i stromy suché nebo vyvrácené, které poskytují prostor pro přežití mnoha vzácným živočichům.
Část svahů je chráněno jako národní přírodní rezervace. To je nejvyšší možný stupeň ochrany u nás. V Beskydech už je jen 6 podobně cenných území.
V roklinách potoků a na prudkých svazích roste javor klen. Vyhovuje mu totiž kamenitá půda.
Na hřebeni uvidíte borovici kleč, která v Beskydech původně nerostla. lesníci ji na Radhošti začali vysazovat až po roce 1930. Sázeli ji hlavně na místech, která se nedařilo zalesnit jinými stromy.
Nejstarší bukové porosty mají až 200 let a někde vypadají skoro jako přirozené lesy. V minulosti v nich ale lidé hospodařili a proto je tu i málo jedlí.
Staré smrkové porosty rostou v místech, která byla dřív odlesněná pro pastvu. Hukvaldské panství je začalo postupně zalesňovat asi před 150 lety. Kdyby tady rostl přirozený les, bylo by tu málo smrku a mnohem víc buku.

Rys je pravidelným návštěvníkem lesů na úbočích Radhoště, medvěd se sem zatoulá jen výjimečně.
Tolik praví tabule číslo 6, která ještě nabádá návštěvníky, aby nechodili mimo značené cesty.





 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 11. srpna 2013 v 8:08 | Reagovat

Moc krásný výlet. Proto mám raději hory v létě než v zimě, jsou mnohem působivější...

2 Jarmila* Jarmila* | Web | 11. srpna 2013 v 8:41 | Reagovat

Udělali jste si krásný výlet. Počasí přálo, tak jste měli parádní výhledy do kraje. :-)
Jen se mi nelíbí nová móda stavění mužíčků z kamenů. Vypadá to tam jak v lomu. :-(

3 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 11. srpna 2013 v 9:09 | Reagovat

[2]: No vidíš a mně se to zase líbilo, nebylo to tak moc nápadné, jako když jsem vzala detailní záběr a nebylo to po celé trase, vždy někde jako shluk. Stále se mi to líbi víc jako atrakce pro děti než všelijaké moderní pouťové atrakce v zoologických zahradách. lukášek si nadšeně stavěl a tak ho cesta nenudila a zvládl ji. Ten kámen na Valašsko patří, není dovezený, Valašské kotáry jsou hodně kamenité a lidé od nepaměti z políček na svazích odstrańovali kámen a stavěli z něho zídky. Ne proto ty zídky samotné, ale aby se dala půda obdělávat. A odvážet kámen sousedovi na pole, to nešlo. Tak tedy ty zídky. Proto v tom vidím já tento symbol. Cestou po beskydech jsou ty zídky ještě mnohde patrné, i když zarůstají. :-)

4 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 11. srpna 2013 v 9:19 | Reagovat

[1]: Já už jsem tam v létě nebyla hodně let a také se mi to líbilo. Nejdřív jsem nadávala na tu asfaltku, ale celý hřeben Radhoště je díky ovečkám holý a poutníci vyšlapali cesty skoro po celé řířce hřebenu, protože jak je vidět na jedné fotce s vyhlídkou, tak kamenitá cesta byla a lidé chodili pohodlnější a měkší trávou vysekanou ovečkami a vyšlapávali stále širší a širší cestu plnou kamení. A cyklisté v posledních letech zaplavili i hory a tak je vlastně ta asfaltka takový záchranný pás pro mnohé hory, a proto jsem se sní smířila. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Děkuji vám všem, že jste nelenili, mrkli na můj blog
a dokonce posíláte komentáře.
Budu se snažit návštěvu oplatit.
Přeji hezký den.