Hostouň u Horšovského Týna

20. ledna 2014 v 0:41 | MarijaKes |  Kraj Plzeňský
Hostouň jsem znala vždy jako obec mezi Poběžovicemi a Bělou nad Radbuzou. V roce 2006 byl Hostouni navrácen status města, kterým se kdysi v minulosti honosila. Fotografie, které zveřejňuji v článku byly pořízeny v roce 2005, kdy jsem se přijela podívat na místa svého nejútlejšího dětství. Právě sem dostal můj tatínek po vysoké škole v Brně umístěnku jako veterinární lékař. V padesátých letech prostě musel odejít tam, kam byl vyslán a tady začínal společný život mých rodičů. maminka učila nějaký čas v Bělé, pak i v Hostouni. V tomto článku však nejde o popis těžkého života v osídlovaném pohraničí. Chci se jen zmínit o městečku, které také prodělalo v posledních letech dosti pozitivních změn. Asi to nebude městečko hojně navštěvované turisty. ale je velmi zajímavé svou historií. Nejstarší zmínka se objevuje v roce 1238. Podrobnější výpis dat a jmen najdete na webu města.


Náměstí


V horní části náměstí se tyčí kostel svatého Jakuba Většího. Kostel je doplněn vysokou hranatou věží. Stavba je většinou prezentována jako barokní novostavba, ale v roce 1999 až 2000 byl proveden výzkum svatyně jenž prokázal, že kostel je v celém svém rozsahu gotický a věž považována za barokní je ve skutečnosti pozoruhodným dílem vrcholné gotiky. V prostředí venkovského městečka je věž obdobného stáří a vybavení raritou a po celých západních Čechách bychom analogické stavby patrně nenalezli.



Kousek nad kostelem byly bývalé konírny a snad pivovar.


a kousek nad nimi škola


Vrátíme se kousek zpět a na druhé straně silnice je areál hostouňského zámku.



V padesátých letech 20.století sloužil zámek jako kasárna československé armády, později do roku 1990 zde sídlila sovětská armáda. V současné době, po všelijakých majetkových spekulacích, je v zámku umístěn výchovný ústav pro mládež se školou.


Protože jsem se v tomto městečku 2x stěhovali vždy do lepších podmínek, prošla jsem si i další ulice a fotila a fotila kdejaký dům. Jsou tu i krásné vilky.




Před zelenou vilkou, ve které jsme také bydleli v podnájmu v patře, kdysi hodně dávno já s bratrem a maminkou, na poslední fotce i s Alenkou Ř.



A v této bytovce jsme bydleli jako poslední než jsme se přestěhovali do Horšovského Týna.Nyní je schátralá a tak krásný dům to byl. No ale to se tenkrát psal letopočet 1959.



Když se dneska dívám na fotky webu města a na fotomapy, vidím, že kolem vilek i bytovky vede nový chodník a vše vypadá upraveně.

A i zde jsem zažila příjemné setkání. Jak jsme tak seděli na nádraží a čekaje na vlak se bavili, pronesl pán na vedlejší lavičce, že jsem asi z daleka. No to tedy docela ano, až z druhého konce republiky, ale já jsem se sem narodila a tak jsme se přijeli podívat. A kdy prý jsme tu žili? Po mé odpovědi, že tu tatínek pracoval jako veterinář a maminka učila se pán zamyslel a nahlas uvažoval. Počkejte tenkrát tady byl nějakej doktor Navrátil. Skoro se mi zatajil dech. Jo jo, to si vzpomínám, pravil pán. Ten pán ale nemohl být o moc starší než já. Ale na takové vsi byli vedle faráře, starosty, hospodského a policajta, doktor a učitelka váženými lidmi.
A přisupěl vlak. Nasedli jsme do motoráčku a přisedla si k nám paní a hned že se omlouvá, ale vyslechla náš rozhovor na peróně a viděla nás i venku, jak tam stále fotíme a myslela si, že jsem nějaká Němka, co tam chce koupit barák. Pak povídá, že ji moje maminka učila, že si na ni často vzpomene, jestli ještě žije a pak vzpomínala na mé spolužáky a děti, které s námi žily v bytovce. A tak jsme si povídali až do Domažlic.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 20. ledna 2014 v 7:56 | Reagovat

No vidíš, to jsou krásné okamžiky pro které stojí za to se takhle vypravit proti proudu času.
P.S. Ty prodáváš foťáček? Bude novej? ;-)

2 duchlana duchlana | 20. ledna 2014 v 10:39 | Reagovat

Koukám že děláš další projekt..perfektní..... ;-)

3 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 20. ledna 2014 v 15:25 | Reagovat

[1]: To pomáhám odkazovat na inzerát staršího syna. Já mám foťák teprve něco přes rok, tak hned další kupovat nebudu. Ale stále mě láká ta zrcadlovka. Musím to ale nechat uzrát. Jinak foťáček už je dnes prodaný. :-)

4 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 20. ledna 2014 v 15:43 | Reagovat

[2]:No projekt, je to spíš trochu snaha o plnění záměru tohoto blogu, o mých cestách po kraji. Tak trochu mi to komplikuje fakt, že jsem chtěla popsat více denní cesty jako cestopisy a do krajových rubrik zase místopisy. A tak možná budou mnohé články podobné. Nyní tedy zpracovávám místopis z Domažlicka a okolí. :-)

5 Babsy Babsy | E-mail | Web | 20. ledna 2014 v 21:40 | Reagovat

Vyprávění o tom, jak to bylo, když "jsem byla malá", se vždycky hezky čte. :-)

6 Jarka Jarka | Web | 21. ledna 2014 v 9:49 | Reagovat

Taky bych se moc rádala podívala na místa svého dětství. Taťka byl voják z povolání a tak jsme se párkrát stěhovali podle toho, kam byl přeložený. Podstatný čas dětských let jsem prožila v Týništi nad Orlicí a od doby, kdy jsme se odstěhovali, jsem to město neviděla.

7 Frypat Frypat | E-mail | Web | 21. ledna 2014 v 9:56 | Reagovat

Koukám,že i Tebe funguje kouzlo starých fotografií.Čím starší snímek,tím větší vzpomínky ;-)  :-)

8 MarijaKes MarijaKes | 21. ledna 2014 v 10:11 | Reagovat

[6]:Jaruško, my jsme se z Čech odstěhovali zase na Moravu, odkud rodiče pocházejí,v mých 10 letech. S bratrem jsme to cítili jako strašnou křivdu, že musíme odejít a slibovali jsme si, že se sem vrátíme. Osud to s námi zamýšlel jinak. Bratr nakonec zapustil kořeny až na Slovensku (vojendká škola a nakonec celoživotně voják z povolání) a ve svém rodičti nebyl nikdy.Na týdení dovolenou jsem si tam zajela s manželem 11 letech od odjezdu na týden se synem po 40 letech od odjezdu. Vlastně jsem si tuto dovolenou věnovala k padesátinám a zřejmě už naposledy. ;-)

9 MarijaKes MarijaKes | 21. ledna 2014 v 10:12 | Reagovat

[5]: O tom by se daly napsat romány, že? Doba se mění a člověk se diví, že to kdysi byla vůbec pravda. :-)

10 MarijaKes MarijaKes | 21. ledna 2014 v 10:14 | Reagovat

[7]: Ano ano je to tak. Život je čím dál nostalgičtější.

11 Jarmila* Jarmila* | Web | 21. ledna 2014 v 19:39 | Reagovat

Maruško, potěší podívat se do svého rodiště a navíc se setkat s pamětníky. :-)

12 Andrei Andrei | E-mail | 19. ledna 2015 v 10:40 | Reagovat

https://www.google.ru/maps/@49.55986,12.771766,3a,75y,299.83h,97.64t/data=!3m4!1e1!3m2!1sGbXlPj11Fy6o3NRBxoKyMA!2e0

13 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 19. ledna 2015 v 10:55 | Reagovat

[12]: Promiňte, neklikám na odkazy, ke kterým není žádné vysvětlení. :-)  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Děkuji vám všem, že jste nelenili, mrkli na můj blog
a dokonce posíláte komentáře.
Budu se snažit návštěvu oplatit.
Přeji hezký den.