Náš milovaný Deny

27. května 2017 v 15:38 | MarijaKes |  Vzpomínám na Tebe

Před 14 lety si nejstarší syn s přítelkyní a pozdější manželkou přivezli něžné štěňátko. Už po něm toužili dlouho a splnili si tedy svůj sen. Střídali jsme se u něho celá rodina, aby pejsek nebyl sám a naučil se novému životnímu stylu, který byl jistě jiný než u jeho maminky. .......

Na poslední koláži je Deny i se svou kamarádkou, která brzy zemřela na rakovinu. A nádorové onemocnění zapříčinilo i odchod našeho milovaného pejska. Nebudu se více rozepisovat o jeho nemoci. Jen poslední návštěva verináře byla velmi rozpačitá. Páníčci ještě doufali, že lékař navrhne nějakou léčbu, ale ten řekl, že by pejsek zbytečně trpěl, že už se mu dělají u konečníku další dva nádory. Myšlenka na milosrdný odchod se v rodině již přetřásala a tak jsem se s Michalem šla na Denyho ještě podívat....... Nejhorší pro nás je, že chvílemi byl veselý a skotačivý, možná, že...........

Netušila jsem, jak nás odchod Denyho semele, ale i on byl členem rodiny.....





 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | Web | 27. května 2017 v 17:10 | Reagovat

Co na to říct? Že je mu líp, než vám možná chtěl říct dřív. Neuměl to, žil okamžikem, neuměl jinak. I poslední chvíle. Aspoň že jste byli s ním do posledka. Bolí to, vím, mám slzy lítosti v očích. Čas bolest vyléčí, vzpomínejte. Možná rožněte svíčičku na Chrám.cz, třeba je psí nebe a jeho to potěší. Posílám vám útěchu a sílu do dalších dní...

2 Jarka Jarka | Web | 27. května 2017 v 18:05 | Reagovat

Deny byl moc roztomilý pejsek, ale vím, že by jste ho milovali i kdyby tak krásný nebyl, protože si moc dobře pamatuji, jak jsme měli rádi a jak těžce jsme se loučili s naší úplně obyčejnou kříženou fenečkou. Jsou to naše zlatíčka a jejich odchod opravdu moc bolí. Za čas ten největší smutek přebolí, ale vzpomínat člověk nepřestane.

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 27. května 2017 v 18:20 | Reagovat

Vím co to je když odejde chlupáček moc dobře. už mne to postihlo čtyřikrát, a ta poslední smrt mne neskutečně zdrbla, protože odešel mladý a naprosto zdravý pejsek. Dodnes se na Matýskovi fotky nemůžu dívat. A už to jsou skoro tři roky.... :-(

4 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 27. května 2017 v 20:39 | Reagovat

Maruško, rozumím Tvojí bolesti.
Člověk se těžko loučí s psím miláčkem rodiny.
Deny byl moc roztomilý psík. :-)
Budete na něj vzpomínat s láskou a čas zahojí bolest.

5 MarijaKes MarijaKes | Web | 27. května 2017 v 20:56 | Reagovat

[1]:Děkuji za milá slovíčka, věřím, že budeme vzpomínat. Já si také myslím, že je lepší, že se nedočkal toho krutého stádia bolestí.

6 MarijaKes MarijaKes | Web | 27. května 2017 v 20:59 | Reagovat

[2]: na těch pejscích je tak krásně vidět, jak nám rozumí. když jsem si s ním povídala, tak natáčel hlavu, poslouchal a vůbec mi nedával najevo, že ho moje řeči nezajímají. :-) Michal dostal k Vánocům polštář s fotkou Denyho a má ho na gauči ve svém pokoji. Možná, že je dobře, že jsme nebyli přítomni nějakému trápení z nemoci.

7 MarijaKes MarijaKes | Web | 27. května 2017 v 21:02 | Reagovat

[3]: Eva říkala, že Robert stále doufal, že najdou jiné řešení a že to pak šlo tak rychle, že se s ním pořádně nerozloučil a když vyšel z ordinace, tak se rozbrečel. Vůbec nečekala, že by Robert mohl brečet. ;-) A nyní jim moc chybí, že je nikdo nevítá, nikdo za nimi nepobíhá.....Ale druhého pejska prý už nechtějí. ;-)

8 MarijaKes MarijaKes | Web | 27. května 2017 v 21:07 | Reagovat

[4]: Věřím, že čas obrousí bolestivé hrany. Já jsem ale nečekala, že mě to tak vezme. Mladí to mají horší, protože on s nimi byl stále a nyní je nikdo doma nevítá. Dalšího pejska už si pořizovat ale nechtějí, i když si myslím, že by jim pomohl...Třeba časem nějaký bude... :-)

9 VendyW VendyW | E-mail | Web | 28. května 2017 v 8:55 | Reagovat

[7]:Mě Matýsek ještě naposledy zpusinkoval. pak jsme odjeli domů a za chvíli vet volal že to Matýsek nepřežil. A ukázalo se, že by to asi ani nebylo možné. :-( Pokaždý když si na to vzpomenu začnu brečet, vlastně i teď.

10 MarijaKes MarijaKes | Web | 28. května 2017 v 14:11 | Reagovat

[9]: Nedivím se, protože to u Matýska bylo tak nečekané, náhlé a byl mladý. :-(

11 Libby Libby | E-mail | Web | 29. května 2017 v 6:54 | Reagovat

Maruš, je mi to líto :-( Deny byl krásný pejsek a hlavně člen rodiny, znám takové smutné situace a mě vždycky pomohlo nové zvířátko. Říká se, že čas všechno spraví ...

12 Intuice Intuice | E-mail | Web | 29. května 2017 v 21:56 | Reagovat

Je roztomilý. Tak to je úděl těch, co zvířátka mají. Jednou se s nimi musí rozloučit, mají kratší život než lidé. Jakékoliv chlupaté zvířátko je členem rodiny, prostě to tak je.

13 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 31. května 2017 v 16:42 | Reagovat

Vím, o čem mluvíš. Zažili jsme to už dvakrát a i proto manžel už dalšího pejska nechtěl. Přemluvila jsem ho, ale konce jsou vždycky moc smutné, vždyť je to člen rodiny :-(

14 beallara beallara | Web | 31. května 2017 v 20:51 | Reagovat

Nádherné zvíře, milé. :-)  :-)
Já jsem zažila hodně bolestivý odchod mého kocoura před 20lety a pak jsem se vydatně bránila, pořizovat další zvíře.
No mám tři a děsím se dne, kdy jim budu každému kopat na zahradě místo posledního spočinutí, mám k nim ke každému vztah, jsou všichni naši, takže tě chápu a myslím na tebe, máš těch odchodů nějak moc za poslední dobu :-(  :-)

15 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 1. června 2017 v 18:49 | Reagovat

Jo, vůbec to není jednoduché, když odejde zvířecí kamarád :-/ Kéž by ti naši mazlíci žili stejně dlouho jako my.

16 Iris Iris | E-mail | Web | 2. června 2017 v 22:00 | Reagovat

:-( nechci, aby to tak bylo.

17 Jara Jara | Web | 4. června 2017 v 10:16 | Reagovat

Jé, to je přímo zlatíčko k pomazlení. Moc krásné Maruško.

18 Iva Iva | E-mail | Web | 4. června 2017 v 14:44 | Reagovat

Maruško, chápu tě. My jsme nedávno museli nechat utratit našeho třináctiletého kocoura. Byl to velký smutek a pořád na něho vzpmínáme.

19 MarijaKes MarijaKes | Web | 8. června 2017 v 8:26 | Reagovat

[11]: Stále na něho vzpomínáme. Včera jsem jela s Evou na matriku a říkala, že jí chybí jeho pobíhání, kňourání a ty procházky ráno. Jen v noci je ráda, když přijde z práce, že nemusí už nikam chodit. Robert venčení totiž večer nechával na ní. ;-)

20 MarijaKes MarijaKes | Web | 8. června 2017 v 8:28 | Reagovat

[13]: Nakonec je dobře, že je u těch zvířátek možné to uspání a milosrdný konec. Dívat se do trpících kukadel a slyšet pejskovo naříkání by bylo srdcervoucí. :-(

21 MarijaKes MarijaKes | Web | 8. června 2017 v 8:30 | Reagovat

[17]: Už bohužel není, chybí nám. Eva říkala, že už dalšího pejska nechce, ale stále jí chybí víc a víc a tak už se dala slyšet, že možná, až se zabydlí v novém bytě, tak snad..... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Děkuji vám všem, že jste nelenili, mrkli na můj blog
a dokonce posíláte komentáře.
Budu se snažit návštěvu oplatit.
Přeji hezký den.