Dovolená 2016 - část 1. - Vranov nás vítá aneb tam já nevlezu

11. června 2017 v 22:22 | MarijaKes |  Cestopis Vranov nad Dyjí a okolí
Dnes je sobota 23. 7. 2016
Probuzení do nádherného rána je povzbuzující, přesto cestovní horečka stoupá. I letos nás do Brna poveze starší syn Robert. V 9:30 máme čekat před domem a Michal ještě trůní u počítače. Jsem nervosní, protože i ten jeho noťas bereme s sebou a musím ho ještě vpasovat do nějakého zavazadla. Konečně jsme před domem a auto přijíždí.

Je půl desáté, vyrážíme. Jsem moc ráda, že máme tuhle možnost, protože vlakem bychom museli jet už v 7 hodin a několikrát přesedat. Kdysi dávno jezdil z Valašského Meziříčí do Brna přímý vlak. Nuž, kde jsou ty časy.....

Cestu autem si užívám. Se zavazadly se ještě natahám dost a dost. Vysedáme na parkovišti u ÚAN Zvonařka. Loučíme se s Robertem a už drncáme s kufry na patřičnou zastávku, odkud nám asi za 30 minut má jet autobus do Znojma. Už nejsem tak nervosní jako ráno a těším se na cílovou stanici, kterou je Vranov nad Dyjí. Cestu z Brna do Vranova nad Dyjí přes Znojmo už známe, loni jsme jeli na zámek a přehradu na jednodenní výlet, když jsme dovolenkovali v Brně. Moc se mi tu líbilo, proto se vracíme na celý týden s pečlivě vypracovaným itinerářem cesty s mapami i jízdními řády. A to bych nebyla já, abych neměla plán už na první den.

Je 11:25 a náš autobus vyjíždí směr Znojmo. Ve Znojmě máme čas tak akorát najít autobus k cílové stanici. Nejsem sama, kdo v autobuse těsně před Vranovem vyhlíží z okénka v očekávání serpentýny "Most zamilovaných", kdy se před námi otevře výhled na vranovský zámek a údolí pod ním a máme pocit otevřené náruče, která nás vřele vítá. Chvilku po půl druhé vysedáme ve Vranově nad Dyjí u Zámeckého hotelu a k našemu penzionu to máme už jen pár kroků.
Než se v Apartmánu Herold ubytujeme, ještě i s kufry zakotvíme na Parníku. Tedy pohodlně se usadíme v zahrádce restaurace Parník, kde se chutně najíme.


Ubytování v apartmánech se mi moc líbí.

(přízemí s obytnou místností, kuchyňkou, WC a sprchový kout)

(V patře ložnice)

Vybalíme zatím to nejnutnější, trochu se osvěžíme a chvíli po půl čtvrté vyrážíme na okružní cca 4 km procházku.


Je horký den a tak vítáme, že Komenského stezka nás vede lesoparkem. Stoupáme nejprve k zámku, kde se napojujeme na silnici a pokračujeme po ní stále do kopce. Už lapám po dechu, zatím co Michal, jenž je opět mým společníkem, se tradičně s vervou mládí prodírá nedýchatelným horkem vpřed a někde v dálce mi ukazuje záda. Nemůže se dočkat bunkrů. Opět odbočíme do lesa a za statkem narážíme na první bunkřík.

Přiznám se, že už tyhle objekty nemusím. Zvláště, když se do nich leze nějakou malilinkou dírou, kam se sotva vejde můj zadek a ze světla do tmy se ocitám někde, kde jsem vůbec nechtěla být. I když jsem ženská, tak třeba vojenské pevnosti u Náchoda mě docela zajímaly, i když si vzpomínám na šílené schody, které jsem obsolvovala.
Do vranovského minibukru se kromě mne a Michala vtěsnává ještě průvodce, mladý kluk v maskáči, který nás nikam neprovází - není celkem kam, jen přeříká důležitá fakta, ze kterých jsem si zapamatovala hlavně to, že ten řopík , či jak se objekt zove, si koupil do vlastnictví nějaký pán, který nás sem za 60,-Kč/os na 5 minut pustí, protože dýl se tam ani vydržet nedá. Ještě, že máme zatím mír.

S prvním nádechem na světle jsem pochopila, že i horký vzduch se dá dýchat a dověděla se od průvodce, že v ceně je ještě jeden bunkr, kam nás zavede jeho kolegyně. Cesta k němu byla teda příjemnější.


Jsme tu. Tento objekt se jeví kapku větší, ale dovnitř už nejdu.


A stejně jsem šla....



Nedaleko odtud je kaple Panny Marie Ochranitelky, kam nás vede malý chodníček, místy zarůstající. Touto cestou kolem bunkrů sem asi nikdo nechodí.


Z jiné strany vede ke kapli pohodlnější cesta.

Mám pocit, že dusno nepolevuje, ale sluníčko už není tak dravé, občas se schová za mráček. A my se ubíráme k vyhlídce, ze které bude nádherný výhled na zámek, na řeku a městečko.


Posezení na vyhlídce je příjemné, leč výhled se smrskl na malou výseč, ve které lze zámek vytušit. Řeku však nenacházíme. Možná je zbytečné se o tuto vyhlídku starat, když výhled na městečko a řeku pak můžeme mít na zámku. Už je půl šesté, když se k zámku přiblížíme. Dá se dostat až na druhé nádvoří a ten výhled si tedy užít. Už ho známe z loňska, ale to nám nebrání ukázat si, kam půjdeme příště a kde je náš penzion.....


Penzion Herold je rozdělen na dvě části. Jednu tvoří ubytování v pokojích a restaurace s krytou zahrádkou a kousek dál jsou apartmány s pěknou zahradou a bazénem. Kolem restaurace se budeme vracet a je právě čas na večeři, tak ochutnáme nabídku pana domácího.


Po dobré večeři musíme ještě vyzkoušet internet, dovybalovat se a připravit si zítřejší výlet. Už se těším, že usnu u televize.




 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Luďka Luďka | Web | 11. června 2017 v 22:39 | Reagovat

Maruško prima fotky z dovolené obdivuji Tě jak to všechno znáš a kolik už si toho procestovala.  Přeji Ti aby se Ti i tá letošní dovolená vydařila. ???

2 Kitty Kitty | Web | 11. června 2017 v 22:40 | Reagovat

Ajta, další cestovatelský seriál.Alenka "signoraa" nám už odjela do Itálie a zrovna včas to stihla nám vypsat zážitky z roku 2016. A je tu další cestování! Budu se těšit. Snad budou příště fotky panoramatu větší. Větší fotka dá prostor a jsou potom mnohem lepší. Ale dobrý - těším se na další "kapitolu". Je to od nás co by kamenem dohodil, zatímco v přehradě se koupám moc ráda. Dnes tedy ještě koupačka neé? ;-)  :-D

3 MarijaKes MarijaKes | Web | 11. června 2017 v 22:47 | Reagovat

[2]: No právě, také už plánuju letošní dovolenou a z loňské ještě nemám cestopis. Já nejprve píšu místopisy, kam dávám fotky větší, ale někdy, když je jich strašně moc, tak dělám koláže. Třeba tady mám celé fotky a v ostatních místopisných článcích se snažím také.
http://marijakesfoto.blog.cz/1610/zamek-vranov-nad-dyji-mi-ucaaroval
Ale docela se plní galerie. :-)

4 MarijaKes MarijaKes | Web | 11. června 2017 v 22:52 | Reagovat

[1]: děkuji Luďko. Už připravuji itinerář té letošní dovolenou. Snad stihnu cestopis z loňska dopsat. Místopisy už mám, ale tam nejsou tolik zážitky, a prožitky. Hodně práce dá pak shánění informací na internetu. :-)

5 MarijaKes MarijaKes | Web | 11. června 2017 v 22:54 | Reagovat

[2]: Prý se opravuje hráz a majitelé restaurací se bojí, že to neustojí. Ale měla by fungovat náhradní lodní doprava či co. Ve vranovské přehradě je nejkrásnější voda, jakou jsem kdy zažila ve volné přírodě. :-)

6 Veronika Veronika | Web | 12. června 2017 v 8:08 | Reagovat

Krásné vzpomínky na Vranov jste vyvolala. Ten zámek a okolí je tak úžasný, moc díky jak za popis, tak za fotečky.

7 Intuice Intuice | E-mail | Web | 12. června 2017 v 8:35 | Reagovat

Maruško, líbí se mi, jak jste na dovolenou vybaveni na výlety. Takové podrobné rozpisy nedělám. Bunkr už jsem nějaký viděla a do některých vlezla. já jsem na blogu taky popisovala jeden bunkr u nás, ale bylo to bez doprovodu průvodce. Moc hezky popisuješ pocity. :D Penzion vypadá moc hezky. To navštěvujete roky stále stejný? Pod zámkem jsem jednou byla jako asi 10 leté dítě na pionýrském táboře, pokud se nepletu. Jeli jsme kolem něj lodičkou. :-)

8 Jarka Jarka | Web | 12. června 2017 v 9:21 | Reagovat

Ubytování jste měli parádní, takové bydlení do patra, je pro mě, od mládí panelákové, sen. ;-)
Těším se na pokračování, dovolená začala moc hezky. :-)

9 dinosaurss dinosaurss | Web | 12. června 2017 v 17:13 | Reagovat

Fantastické!! O_O
Fotografie jsou nádherné... Naprosto dokonale z nich dýchá celá atmosféra. :-)

10 MarijaKes MarijaKes | Web | 12. června 2017 v 17:14 | Reagovat

[7]: Právě proto, že už jsem prolezla těch bunkrů více, tak už mne tyto nelákaly.  My děláme podrobné plány proto, že jezdíme bez auta a vždy si vybereme nějaké město i v jiných krajích a odtud děláme výlety do okolí. když se má člověk spoléhat na dopravní prostředky, tak to prostě bez připravených jízdních řádů nejde. Ale díky tomu, že s sebou vozíme i notebook, tak se někdy stane, že se přizpůsobíme počasí, změníme plány a na netu si najdeme jízdní řád. Rok předtím jsme byli ubytovaní v Brně-Bystrci u přehrady a jeden z výletů vedl až do Vranova nad Dyjí, ale jeden den byl na tu krásu oblasti opravdu málo, tak jsem si slíbila. že příště pojedeme blíž a to raději co nejblíž a tak jsme zakotvili ve Vranově a odtamtud zase výlety  a to i do Rakouska. Vždy, když jsme někde poblíž hranic, tak se snažíme nakouknout i k sousedům.

11 MarijaKes MarijaKes | Web | 12. června 2017 v 17:15 | Reagovat

[6]: Není zač. Ta lokalita mi přímo učarovala a užila jsem si to tam.

12 MarijaKes MarijaKes | Web | 12. června 2017 v 17:22 | Reagovat

[9]: Děkuji :)

13 MarijaKes MarijaKes | Web | 12. června 2017 v 17:23 | Reagovat

[8]: I pro mne to bylo tohle apartmá skvělé. A právě, že nebylo drahé. A navíc tam byla vynikající paní domácí.

14 Intuice Intuice | E-mail | Web | 12. června 2017 v 22:11 | Reagovat

[10]: Tak to máte dobře promyšlené. Já bych chtěla postupně se vrátit na místa, kde jsem byla v dětství a porovnat, co ze za 40 let změnilo. Ale taky by to chtělo alespoň týden a projít a projet vše, co je okolo. :-)

15 MarijaKes MarijaKes | Web | 13. června 2017 v 7:40 | Reagovat

[14]: Mně se přání navštívit rodné město splnilo také po 40 letech. Z Horšovského Týna jsme odešli, když mi bylo deset a už tenkrát jsem to vnímala dost těžko a s bratrem jsme si slíbili, že se tam až budeme dospělí vrátíme. Brácha nakonec žije na Slovensku a já jsem po Domažlicku tak toužila, že jsem si vymínila už vdaná a těhotná rekreaci na Babylonu poblíž Domažlic, ale obtěžkaná jsem si to tak neužila. Ve svých padesáti jsem si tam naplánovala týdenní dovolenou přímo v rekonstruovaném hotelu na náměstí několk kroků od domu, kde jsme bydleli. troufla jsem si tam vlézt přes zadní trakt a paní, co vyšla z domu nás málem vyhnala, že to tam není žádný průchoďák. Omluvila jsem se a vysvětlila, proč mne tam kroky zavály a když jsem jí popsala dům, že to tam znám, tak mne zavedla až do bytu, kde jsme žili, protože nyní tam bydlela s manželem ona. těch dojemných náhodných setkání s lidmi, které neznám, ale kteří si pamatovali rodiče po tolika letech.....Rozčarování bylo také, a to docela silné z parku. Zámecký park si pamatuju a opravdu takový býval jako květná zahrada v Kroměříži. A to byl také průchozí a v něm jsme navštěvovali i muzeum, které je nyní jen ruinou. Expozice se přestěhovaly do zámku a budova v parku chátrá. Procestovali jsme také široké okolí a fakt poznali srdečné lidi. Vlastně všechny články, které mám nyní v Plzeňském kraji jsou z toho týdne naší dovolené - návrat do dětství. Určitě si splň své přání..... :-)

16 děda tik tak děda tik tak | Web | 13. června 2017 v 14:53 | Reagovat

Takové zážitky jsou většinou hodně dojemné a vzpomíná se na ně dlouho. Ať ti i ta letošní dovolená přinese uspokojení. :-)

17 Jara Jara | Web | 13. června 2017 v 16:11 | Reagovat

Moc krásná reportáž. Krásná krajina, nádherný zámek, perfektní ubytování. Co víc si člověk může přát..?! Super krásnou dovolenou Maruško.

18 Intuice Intuice | E-mail | Web | 13. června 2017 v 16:59 | Reagovat

[14]: Rodné město mám 50 km od nás, takže tam se dívám. Ale vyskytla se náhoda v mých 50 letech, kdy jsem poprvé od dětství jela se skupinou 10 lidí, z něhož jsem znala jednu 70 letou kámošku. A oni mne vzali mezi sebe a jeli do Bulharska k Nesebaru, kde jsem byla v 8 letech:
http://intuice.blog.cz/rubrika/bulharsko/2.
Tak to byl první impuls. Letos plánuji s mužem do Mariánských Lázní, kde jsem byla taky jako dítě v 12 letech. Takže tak pomalu, ale jistě si to opakuji a pozoruji, jak šel čas. :-)

19 Intuice Intuice | E-mail | Web | 13. června 2017 v 17:11 | Reagovat

[15]: Rodné město mám 50 km od nás, takže tam se dívám. Ale vyskytla se náhoda v mých 50 letech, kdy jsem poprvé od dětství jela se skupinou 10 lidí, z něhož jsem znala jednu 70 letou kámošku. A oni mne vzali mezi sebe a jeli do Bulharska k Nesebaru, kde jsem byla v 8 letech:
http://intuice.blog.cz/rubrika/bulharsko/2.
Tak to byl první impuls. Letos plánuji s mužem do Mariánských Lázní, kde jsem byla taky jako dítě v 12 letech. Takže tak pomalu, ale jistě si to opakuji a pozoruji, jak šel čas. :-)

20 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 13. června 2017 v 17:45 | Reagovat

Doba dovolených začala a fotky z té Vaší svědčí o tom, že byla určitě vydařená :-)

21 Iva Iva | E-mail | Web | 15. června 2017 v 10:58 | Reagovat

Maruško, jako vždy skvělé fotky. Na Vranově jsme byli před lety. Také obdivuji jak máš výlety skvěle naplánované.
Nyní spíš podnikáme dovolené na horách. Letos nevím, noha není ještě v pořádku. :-)

22 MarijaKes MarijaKes | Web | 16. června 2017 v 12:37 | Reagovat

[21]: Já jsem také jezdila ráda do hor, ale už to tak moc nedávám. Vlstně od dětství jsme jezdili na dovolené jen do hor a pěstovali i vysokohorskou turistiku, spali v kempech, vstávali i ve 3 ráno a vyráželi do hor. Mám v sobě zážitky z vycházejícího slunce vysoko v horách, jen jsme tenkrát neměli ty fo´táky. Dneska by to byly panečku záběry. V pokročilém věku už spíše vyhledávám pohodlí a ty tůrky tak do 10 km. Kde jsou ty časy, kdy byla padesátka docela slušně zvládnutá několikrát, jedna stovka nonstop a pokoření nejen Lomnického štítu po svých, ale i Gerlachu. Proto nyní závidím tu fototechniku mladým. Své zážitky mohou lépe zdokumentovat. :-)

23 Iris Iris | E-mail | Web | 17. června 2017 v 9:06 | Reagovat

Když jsme tam byli, tak bylo na zámku lešení :-( takže budeme muset výlet zopakovat ;-)

24 Iva Iva | E-mail | Web | 17. června 2017 v 22:50 | Reagovat

[22]: My nyní chodíme do 15 km. Také už to není ono. I tak je pro nás procházka po horách krásný zážitek. :-D

25 MarijaKes MarijaKes | Web | 18. června 2017 v 9:13 | Reagovat

[23]: Pro vás to nebude problém. :)

26 MarijaKes MarijaKes | Web | 18. června 2017 v 9:20 | Reagovat

[24]: Já si tak naplánuju 10 a ono se to pak stejně prodlouží. kdybych šla s manželem, tak nemám problém, protože on tak nedivočí, že nám něco ujede, mám vždy rezervu s dalšími spoji. Ale manžel už s námi nejezdí, s astmatem se necítí na veřejnou dopravu a Michal ten mi snad ani nedovolí odpočinek. To je pořád potom, potom. Proto je to s ním tak náročné. Je to ještě chlap v plné síle. A on vlastně odpočívá. Já chodím pomaleji, on žene napřed, pak na mne někde čeká (odpočívá) a jakmile mne má na dohled, tak zase vstane a letí. Tohle jsem zažila v Hřensku a myslela jsem, že ho zabiju. Měli jsme v plánu ještě soutěsky, ale já byla tak tou souvislou túrou vyčerpaná, že jsem soutěsky zamítla. Ale stejně jsi mi vnukla myšlenku na dovolenou v horách. Jen k nějaké horské chatě by nás asi musel někdo dovézt. Přece jen bez auta je to horší. :-)

27 Iva Iva | E-mail | Web | 19. června 2017 v 8:42 | Reagovat

Maruško, já jsem také astmatička. Chodíme s manželem a on na mne bere ohled. :-)

28 MarijaKes MarijaKes | Web | 19. června 2017 v 16:24 | Reagovat

[27]: No víš, o ten pobyt v přírodě ani tak nejde, to manžel ujde hodně, i na kole dělá dost velké túry, ale vadí mu veřejné dopravní prostředky. Dusí se v létě v autobusech, nesnáší ve vlaku a v autobuse navoněné ženy a dnes i muže...., a většinou než se někam dostaneš, tak bez auta tu veřejnou dopravu použít musíš. A to on hodně trpí. Nedokáže ani stát na zastávce, která je vlastně vždy u silnic..... ;-)

29 Lucie Lucie | Web | 20. června 2017 v 13:37 | Reagovat

Maruško, letos se také chystáme na dovolenou na jižní Moravu, rádi bychom prozkoumali Lednicko-Valtický areál, kde jsme ještě nikdy nebyli, ale mohl by nám zbýt čas i na Znojmo a Vranov, alespoň v to doufám. :-) Tak se těším, že tyhle krásy také navštívím osobně!

30 MarijaKes MarijaKes | Web | 20. června 2017 v 17:53 | Reagovat

[29]: V Lednicko-valtickém areálu je opravdu nádherně. Už jsme tam byli, mám strašně moc fotek v galerii 1. ale zatím jsem nestihla napsat ani cestopisy ani místopisy. Tam jsme zažili opravdu krásnou aktivní dovolenou. Jednou se k tomu možná dostanu. To už bude pak i pro tebe známý kout světa.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Děkuji vám všem, že jste nelenili, mrkli na můj blog
a dokonce posíláte komentáře.
Budu se snažit návštěvu oplatit.
Přeji hezký den.