Dovolená 2016 - 7. den - konečně se povedlo

20. července 2017 v 18:51 | MarijaKes |  Cestopis Vranov nad Dyjí a okolí

Zažijeme poslední pobytový den a ten další už bude jen den odjezdu. Je tedy pátek 27. 7. 2016 a na nebi se rýsuje den, který se nápadně podobá tomu, který předpovídají meteorologové. Sluníčko, teplíčko, bez deště? Fakt jo?
Balíme plavky a osušky a hurá k vodě. S jídlem si neděláme starosti, jsme po snídani a oběd si dáme na přehradě. Se mnou však není jen tak jednoduché. Zaplavat si půjdeme, ale musíme si to zasloužit pěším výšlapem. Tentokrát se vydrápeme na Claryho kříž, který jsme chtěli navštívit už během jednodenního výletu loni, což jsme díky nádherné vranovské vodě vynechali.

Čeká nás cesta do kopce, beru s sebou tedy i trekové hole.


První kroky nás vedou přes řeku Dyji na náměstí a dále kolem kostela. Právě se do kostela scházejí i první lidé na mši. To je pro mne výzva. Včera jsem do kostela mohla jen nakouknout přes mříž, dneska by se mi mohlo podařit spatřit a vyfotit i varhany. Michal samozřejmě protestuje a rychle mizí za kostelem, jako že nemá nic společného s podivným počínáním své matky. Myslím, že jsem nikoho nepohoršila, když jsem si pár snímků pořídila. Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie se mi moc líbí. Nepřeplácaný, bílé zdi a fresky působí velmi lehce a příjemně. Ještě se pokusím sehnat nějaké informace o tom krásném hudebním nástroji, než ho zařadím do sbírky a zveřejním článek s velkými fotografiemi.


Dohoním Michala a pokračujeme k Śvédskému příkopu. V tomto článku již nebudu podrobně popisovat jednotlivá místa, u kterých jsme se cestou zastavili. Docela podrobně jsem se zmínila již v místopisném článku. Skalní rokle je docela zarostlá náletovým křovím, asi tu bude lepší rozhled v době, kdy opadá listí.


Přesto jsme se úzkým chodníkem dostali na místo, odkud je vidět na část městečka i na zahradu našeho penzionu. Mám trochu strach z neopatrného kroku. Jsme dost vysoko nad řekou.


A stačí 5 minut stoupání příjemným chodníčkem modré značky a před námi je další fotozastávka. Takové chodníčky, kde každou chvíli najdeme nějaký objekt k focení mám ráda, protože je to důvod k odpočinku. Nemusím honit Michala, který je vždycky kus přede mnou. Mniszkův kříž je krásně viditelný z terasy zámku a odsud je zase výhled na udolí řeky Dyje a samozřejmě i zámek. Je pár minut před devátou a slunce už se do nás pěkně opírá. Těším se na přehradu čím dál více.


Jak malinká jsem nebo jak veliký je kříž.


Za chvíli míjíme serpentýnu silnice vedoucí do Vranova nad Dyjí a opět stoupáme k další zastávce. Ještě, že mám ty trekovky..... i tak funím jako lokomotiva. Už před sebou vidím Kapli výběrčího. Také pěkné místo, s mítinkou po pravé straně chodníčku. Tady se prohánějí motýlci jako o závod a my se snažíme je lovit hledáčky fotoaparátů. To je prima nikam nespěchat. Vždyť na Claryho kříž to máme už jen 2,5 km.


Než se opět ponoříme do lesa, věnujeme pohled ještě zámku. Opět ho vidíme z jiného úhlu a můžeme se přiblížit až k sálu předků a na terasy.


Návštěvníci mého blogu mají štěstí, že nebydlím v této oblasti. Asi bych měla na blogu stále jen zámek a zámek. Nemohu se té krásy nabažit. Vždyť je to asi naposled. Zítra odjíždíme. I když já mám v plánu ještě dneska navštívit interiéry. Moc se těším. Ale postupně. Nejprve musíme dorazit na Claryho kříž a nutně se osvěžit ve vodě přehrady. Nutně....nutně....horko stoupá. Naštěstí my stoupáme do lesa a dál příjemným chodníkem k Onšovu. V lese na nás vykoukne další kaplička, Kumpova poklona.


I když jsme v lese, teče ze mne jako z vola. Musíme se napojit a trochu odpočinout po stoupání. Les se prosvětluje a před námi se otevírá volná krajina s vesničkou Onšov a kostelíkem uprostřed. A určitě místní věděli, co to je vyšplhat se právě sem, protože právě tady na kraji lesa je lavička a dokoce stůl. Chvála tomu, kdo měl ten nápad i tomu, kdo jej zrealizoval.


Projdeme vesničkou a než se opět svěřímu stínu lesa, obdivujeme domek, kde majitel místo plotu naaranžoval všelijaké starožitnosti. Jelikož je toho opravdu hodně, už mi to přijde skoro jako skládka, ale některé detaily jako kolo opřené o strom se síťovkou plnou pivních lahví a zavěšená konvička na mléko mi připomenou staré časy.
Že se blížíme k přehradě a tedy i ke Claryho kříži poznáváme podle výseku v lesním porostu, kterým se táhnou dráty vysokého napětí dolů k elektrárně nebo spíše nahoru od elektrárny. A výsek nám opět dovolí pohlédnout na zámek hodně v dálce.

A je tu odbočka ke Claryho kříži. Michal je opět kus přede mnou, ale vidím, že se najednou zarazil a čeká na mne. Že by se bál výšky a toho srázu dole pod námi? Aha, už vím. Už jsem psala v místopise, že dokonalý výhled jsme neměli, protože přímo u kříže se usadila rodinka a zdálo se, že dál už dneska asi pokračovat nebude. Ale nevadí, my se stejně už nemůžeme dočkat vody a pohled do zátoky a na pláž nás přitahuje silou magickou.


Pár metrů se vrátíme na modrou značku, která nás již sešupem pošle do Granátové zátoky. A než se vydáme po lávce na pláž, posedíme v příjemné restauraci. Je sice za 6 minut jedenáct hodin, ale už se můžeme usadit a přemýšlet, co dobrého si dáme. Otevírají sice až v 11, ale servírka se ptá, co si dáme na pití.


I když jsem se dověděla až později, že víno si máme objednávat až podle vybraného jídla, udělali jsme tuto chybu a objednali si dvojku bílého. Jsme přeci na jižní Moravě a zatím chlemtáme jenom pivo. A právě to vínko na stole, stínek zahrádky, výhled na velkou vodu s lodičkami mi vlil do žil pocit, že jsem nadmíru spokojená a šťastná. Nemusím dovolenkovat u moře, i když i na to možná někdy dojde. Zatím nám nic nechybí. Jsme příjemně unaveni z procházky a čeká nás koupání v krásné vodě. I když je dnes nádherný slunečný den, na pláži není narváno, jako u jiných vodních nádrží. A přitom má vranovská přehrada vodu opravdu čistou.


Michal chtěl, abych ho od pláže vyfotila na mostě. No....... je tam.



Je nám báječně. Užíváme si sluníčka, vody...


Skoro tři hodiny slastného odpočinku nás tak osvěžily, že spolehlivě můžeme splnit poslední bod naší dovolené a to je návštěva zámku i s prohlídkou interiérů. Přece si to nemůžeme nechat ujít, když jsme na nádvoří zámku byli už dvakrát. Loni i letos. Potřetí sem už asi nepojedem, to zavítáme zase do jiného koutu naší vlasti. Ve tři hodiny se sbalíme a jdeme do granátové zátoky na kolovláček. Víme, že ten nás doveze nejen do Vranova, ale až nahoru k zámku. Vše nám vychází úplně přesně. Na prvním nádvoří je pokladna. Hurá, se zakoupenou vstupenkou jsme získali druhý klíč k památkám. Jen se trochu rozkoukáme na druhém nádvoří a začíná prohlídka interiérů.



Interiéry vranovského zámku jsou překrásné. Nejen bohaté sbírkami nábytku, obrazů, soch, nádobí, koberců, výmaleb, štuků......ale i architektonicky. Moc se mi líbí terasy. Ty jsme již viděli nejlépe cestou na Claryho kříž. Fotografovat se může zdarma, ale pouze ve 4 místnostech. I tak jsem pořídila desítky fotek.


Prohlídka byla velmi zajímavá. Už jsem se zmínila o tom, jak se chovají při prohlídkách děti. Třeba na hradě Bítově to byla přímo katastrofa. Zde naopak se doslova odporně chovali dospělí. I když tu pár dětí bylo, tak je musím pochválit. Nevím, čemu se skupinka asi tak 30 - 40 letých lidí stále smála nebo spíše někteří vybuchovali hlasitým smíchem. To je snad ještě horší, než ty děti. To máte pak pocit, že se smějí vám a znejistíte, zda jste řádně oblečeni, zvláště, když jste se převlékali na pláži. Nebo, že by je tak rozesmívala sama průvodkyně?


Je pravda, že průvodkyně mě spíše štvala. Při odříkávání textu naladila hlas do jedné tóniny a s pohledem upřeným někam k jednomu bodu před sebou občas máchla rukou do prostoru, aby měl návštěvník větší šanci poznat, o čem je právě řeč. Její náhlá, nečekaná gesta jsem nestíhala vnímat. No, byla to její poslední trasa toho dne, ale pochybuji, že se při dřívějších prohlídkách více pohnula. Kdyby se třeba na předmět, o kterém mluví pootočila a podívala.......
I přesto jsem však ze zámku nadšená. Je to opravdový skvost. Škoda, že se smělo fotit jen ve čtyřech místnostech.

Přesně v 17:30 pořituji poslední fotku zámku a nyní už jen seběhneme k penzionu. Než nachystám k večeři zbytkové talířky (musíme sníst salámy a sýry, rajčata...) a čaj, Michal se natáhl na gauč a v mžiku usnul. Já jsem začala balit. Večer se Michal ještě probere, sní jídlo a opět usíná u televize. Zase je všechno na mně.


Když se nad tím dnešním dnem zamyslím, tak jsme si užili od všeho trochu. Drobné památky, pěší tůra přírodou, koupání, vínečko a prohlídka zámku. Ale také už jsem zmožená. Jdeme spát. Zítra se vstává brzy.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY





 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 21. července 2017 v 7:33 | Reagovat

Výborný seriál. Už vím, jak se dostat na Vranov, který je od nás coby kamenem 10 km dohodil. Na zámku jsem asi ještě ani nebyla, takže to LETOS dohoním. Když vy jste vážili dlouhou cestu ;-)

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 21. července 2017 v 21:37 | Reagovat

Tak to jste si opravdu hodně užili, nic vám nescházelo. Budeš mít na vše pěkné památky, když jsi vše 100x fotila. :-) Syn nefotí? :-)

3 Iva Iva | E-mail | Web | 21. července 2017 v 23:26 | Reagovat

Maruško, to byla nádherná dovolená. Parádní fotky! :-D  ;-)

4 Jarka Jarka | Web | 22. července 2017 v 9:52 | Reagovat

Už se asi opakuji, ale na dovolenou máš výborného parťáka. Sice by mě trochu štval, že musí být všude první a já ho doháním, ale oba vás baví cestování a poznávat svět a krásně se doplňujete. 8-)

5 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 23. července 2017 v 13:42 | Reagovat

Moc krásná reportáž :-) Na zámku by se mi také určitě líbilo. Je fakt, že někdy se lidé na prohlídkách chovají příšerně.. a docela mi to vadí.

6 Jara Jara | Web | 25. července 2017 v 13:46 | Reagovat

Opět moc krásná fotoreportáž z nádherným doprovodným slovem. Pokud jedeme někam s manželem, tak si vyhovíme, aleje fakt, že pokud nás vyveze na výlet syn Pavel, tak ho také pořád doháníme.  A také za ním funíme jako parní lokomotivy.  Prostě v našich letech už to tak rychle nejde. My se letos ještě chystáme do Telče, ale původní ubytování nám nevyšlo a tak sestra zkusí sehnět něco přes svoje spolužáky, které ještě v Telči má. Ta doufám, že se tam letos snad na pár dní vydáme. Jinak mámev plánu jednodenní výlety. Ráno někam a večer domů...

7 beallara beallara | Web | 25. července 2017 v 16:16 | Reagovat

Já jsem nikdy nepochopila lidi, kteří někam přijedou, zaplatí vstupné, investují peníze a čas a pak se do finále chovají jako idioti. Jsem hlasitá, bujará , ale na takových akcích zásadně držím hubu a krok ;-)
Děkuji za krásnou procházku, za pracnou reportáž, za skvělé fotografie a místy jsem se i pousmála, když jsi psala o tom pivku. :-D

8 Lada Lada | Web | 25. července 2017 v 20:13 | Reagovat

Maruško, moc krásně jsi to napsala a hlavně vyfotila. Tenhle zámek je jedním z mála, který jsem  za svůj život ještě nenavštívila, teď jsi mne naladila k brzké nápravě. Měla jsi krásnou dovolenou, spoustu jste toho i nachodili, krása... :-)

9 Iris Iris | E-mail | Web | 27. července 2017 v 8:45 | Reagovat

Taky jsme tam byli :-D letos. Zámek je opravdu nádherný, jen ho opravovali, tu kopuli, tak mám na fotkách lešení, tož budeme tam muset zajet znovu.
Můžu se zeptat, kde jste byli ubytovaní?

10 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 30. července 2017 v 15:24 | Reagovat

Jaruško, já jsem nakonec ráda, že mám s kým jezdit. Manžel už nemůže, on si to zase odjezdil dříve s  dětmi, když já jsem hlídala právě toho třetího. Kdyby Michal odešel z domu, což asi nehrozí, tak bych neměla s kým jezdit.  :-)

11 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 30. července 2017 v 15:26 | Reagovat

[9]: Nyní jsem v pasti. Mám dojem, že jsem už odpovídala, ale komentář tu nevidím. Byli jsme ubytovaní v penzionu Herold, ale v té části, kde jsou apartmány. Penzion má v jedné budově pokoje a restauraci a v druhé budově apartmány a zahradu. :-)

12 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 30. července 2017 v 15:27 | Reagovat

[9]: Jo a v těch apartmánech je to i pro děti a není to drahé a jaké jsou pokoje v té druhé části nevím. :-)

13 Mirek Mirek | Web | 31. července 2017 v 15:43 | Reagovat

Poslední den plný zážitků. Taky si dovedeš vychutnat a užít všeho, co Ti hezký den nabídne. A to je dobře. :-)

14 MarijaKes MarijaKes | Web | 31. července 2017 v 19:16 | Reagovat

[13]: Když je krásný den a vím, že už se sem hned tak nedostanu, tak se snažím fakt urvat, co jde. Ale pak jsem i utahaná a těším se domů. :-D

15 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 4. srpna 2017 v 20:48 | Reagovat

Ju, nechtěla bych s tebou držet krok :-D Vranov nad Dyjí, Bítov - to byl cíl našich školních výletů 1- 3 třída. Je tam nádherně :-)

16 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 6. srpna 2017 v 12:37 | Reagovat

[15]:Tak to my jako děti jezdily do Plzně do ZOO...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Děkuji vám všem, že jste nelenili, mrkli na můj blog
a dokonce posíláte komentáře.
Budu se snažit návštěvu oplatit.
Přeji hezký den.