Pomáhám na zahradě

12. října 2018 v 17:24 | MarijaKes |  Zahrada rok 2018
Jsem ještě kotě, to jen tak pro pořádek, abyste se moc nedivili, že jsem toho zatím na zahradě moc neudělalo. Spíše se učím a pozoruju a ti, co mi v misce nechávají granule si se mnou občas rádi pohrají. No ale moc času na hraní zase nemají.
Legrační bylo, když paní hrabala pod velikánským stromem listí a z hromádky občas vyběhlo něco malého kulatého a kutálelo se to trávou dolů. Hned jsem měl hračku.


Ze začátku se mnou chodila na tuhle zahrádku máma, dneska sice také, ale většinou jsem tam z naší kočičí rodiny sám. Vlastně máma mi ukázala, kde všude můžu běhat. U jedněch sousedů ale být nesmíme. Tam nás vždycky zaženou a dokonce se na vedlejší zahrádce stalo neštěstí a tak tam raději nechodím.
Jaké neštěstí? Vzpomínáte na smutného kocourka, který neuměl překonat plot a dostat se do světa za námi? Když se mu to konečně podařilo, měl smůlu. Vyskočil u sousedů na sud s vodou, protrhla se pod ním síťka a on se chudáček utopil. Ani nevím, kolik tam bylo vody, asi nedosáhl na okraj a nebo se zamotal do protržené síťky.


Tam, kam chodíme nás mají rádi. Jen nevím proč mi ta paní posekala to příjemné poleženíčko na velikém záhonu. Prý to byla hořčice. A ta paní ji posekala a zaryla do země. Tak si nyní poležím v kytičkovém záhoně. I na trávě na sluníčku se krásně leží, když už sluníčko tak moc nepálí.


Paní si šla uvařit kafe. Nevím, co to je, ale asi jí to chutná. Má prý to nejtěžší za sebou. Tak může pán řádně umýt kolečka, aby byla jako nová, než je uklidí do boudy. A panička opět pořádně zaneřádila gumáky. Ještě, že má toho pána, jinak by byla schopná uklidit je špinavé. Prý stačí oklepat. No teda to je bordelářka. To já se krásně umývám pořád.



A už si se mnou budou určitě hrát. Ale ona si zase nachystala jakýsi stroj, prý sekačku. To snad nééé. Ona mi poseče mé poleženíčko, mou travičku. Chce ji dokonce prohrabat křížem krážem nějakými ostrými hráběmi, to bude zase všude binec. Proč to dělá? A jéje. Při uklízení koleček do boudy se ulomilo kousek dřeva, co na tom bouda stojí a páníček to musí hned nějak vyspravit. Jdu se mrknout a třeba mu poradit, jaká deska se bude hodit.


Hurááá! Oběd!. Utíkáme dokonce dva. Chvíli to nechápu, protože naše miska je pod boudou a granule jsou tam nějaké pořád, ale teta pádí do chaty. Tak jdu za ní. Tam jsem pochopil, že to neplatilo nám. Oběd je jen pro toho páníčka.
Ale kdo se umí prosebně podívat a neskáče hned na stůl, nad tím se slitujou. A tak jsem dostal trochu kuřecího se šťávičkou do misky po nějakém psovi. Ale to mi vůbec nevadilo. Když je chuť, tak se na nějaké malichernosti nehledí.


Mňam to byla dobrota. Misku jsem vylízal, že ji nemusí ani umývat.
Ale co to, už se zase všechno uklízí, asi zase odjedou pryč. Slyšel jsem, jak se domlouvali, že by mohli na nějaký výlet, ale kam, když prý u nich v okolí řádí medvěd.


Tak ahoj a přijdeš zase?


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 12. října 2018 v 17:38 | Reagovat

Přijdu ráda. Když někdo dělá, tak se na něho dobře kouká ;-)  :-D

2 Sugr Sugr | E-mail | Web | 12. října 2018 v 19:25 | Reagovat

Nevyměníte číču za Sugr? Sice toho tolik nezvládnu, ale byla bych tam ráda. :-)

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 13. října 2018 v 8:13 | Reagovat

Tak tomu říkám pomocník a kritik tvého chování :-D  :-D No jseš dobrá, jedeš se zahradou jak fretka.

4 MarijaKes MarijaKes | 13. října 2018 v 9:28 | Reagovat

[2]: :-D Můžeme mít obě. :-)

5 MarijaKes MarijaKes | 13. října 2018 v 9:35 | Reagovat

[3]: No já si nevozím vždycky oběd. Většinou kolem půl druhé jedu domů a tentokrát jsou krásné dny a tak jsem si řekla, že pobudeme déle. Manžel bez oběda nebude, ten ho potřebuje přesně v poledne a vždycky mi ujede. Tak jsem ho tam zdržela a udělali jsme práce hodně. Ale včera a dneska odpočívám. Chtěli jsme jet na Hostýn, ale medvěd se vydal tím směrem, tak se trochu bojím. On totiž zřejmě brzy přišel o matku a nemá vypěstované a zažité určité pudy a asi se člověka nebojí a nevím, zda bych se dokázala chovat dle pokynů, které jsem četla. Jak se chovat, když medvěda uvidíš a on tebe ještě ne, jak když ho uvidíš a on o tobě už tako ví, jak se chovat, když se střetnete nečekaně.....nejvíc se mi líbilo, že se mám tvářit, že jsem větší než on. Třeba vztyčit ruce nad hlavu a pomalu s nimi kývat. nebo ta poloha mrtvého s ochranou hlavy a břicha se prý má vydržet i několik hodin a prý s tebou může medvěd i zkusmo hýbat, překulit tě, to se máš vrátit to výchozí polohy a setrvat tak i kdyby už odešel, protože tě může odněkud pozorovat, jestli mu nehrozí nebezpečí. No, nechci ověřovat, co vydržím já... :D

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 13. října 2018 v 10:40 | Reagovat

Tak to je pomocníček! Taky si zaslouží oběd, když tolik pracoval. Třeba hlídal všechny ořechy! Kolečko od kolečka se jen blýská! Je jako z výrobny. :-)
Medvěd, to mi připomnělo žraloka v Egyptě, měsíc před naším pobytem tam sežral člověka Čecha. Taky jsem si říkala, jak bych asi reagovala při setkání, no asi nijak, bylo by už pozdě. :-)

7 MirekČ MirekČ | Web | 13. října 2018 v 11:22 | Reagovat

Naši mladí mají dva nové - bílé kocourky a ti se navzájem moc nemusí. Ten jeden pořád utíká a toulá se městem. Zároveň mají štěňátko. Ten jeden kocourek se s ním honí, škádlí a pere, jsou jako: "Jerry a Tom, kamarádi, jak hrom."

8 VendyW VendyW | E-mail | Web | 13. října 2018 v 13:01 | Reagovat

[5]: :-D  :-D

9 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 15. října 2018 v 8:02 | Reagovat

To je překrásné klubíčko roztomilosti. :) Koukám, že se s ním člověk nenudí, že? A tak to má být... no jo, ta moje mi už pěkně vyrostla. Ale když jsem si ji přinesla domů, byla přesně takhle velká. :)

10 slunecnyden slunecnyden | Web | 17. října 2018 v 15:32 | Reagovat

To jste měli teda pomocníčka, to vám šla práce od ruky :-) Hezké povídání a fotografie.

11 MarijaKes MarijaKes | Web | 26. října 2018 v 10:45 | Reagovat

[6]: Manžel nedovolí uklidit žádné nářadí, pokud by bylo nějak zašpiněné. Je docela puntíčkář až mě to někdy štve. :D
Br, tak proti žralokovi také nemá člověk uniku. Asi bych se čvachtala jen na mělčině, abych stihla utéct. ;-)

12 MarijaKes MarijaKes | Web | 26. října 2018 v 10:47 | Reagovat

[7]: Alespoň je doma legrace. Třeba jeden kocourek, ten toulavý, žárlí na psího kamaráda. :-)

13 MarijaKes MarijaKes | Web | 26. října 2018 v 10:50 | Reagovat

[9]: Málem jsem v úterý kvůli tomu klubíčku spadla ze schodů. Kotě se nemohlo dočkat naplnění misky a pořád se mi pletlo pod nohama, jak jsem šla ven k misce. Ale je legrace, jak s manželem každý něco děláme a najednou slyším takové šišlání, jak na mé mimino, kouknu a on se mazlí a povídá si s kotětem. Ale nedávno jejich páníčci sklízeli jablka a byli v sadu i s dětmi a tak si nás kotě nevšímalo. Kočky měli jinou zábavu doma. Chyběly mi. :-)

14 MarijaKes MarijaKes | Web | 26. října 2018 v 11:04 | Reagovat

[10]: Je to opravdu milé zpestření. Vždy na nás už čeká. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Děkuji vám všem, že jste nelenili, mrkli na můj blog
a dokonce posíláte komentáře.
Budu se snažit návštěvu oplatit.
Přeji hezký den.